Židé v Evropě stále čelí vysoké míře antisemitismu, ukázal průzkum EU

V Česku 43 procent dotazovaných uvedlo, že antisemitismus za posledních pět let vzrostl a 27 procent respondentů považuje antisemitismus za velký problém ve svém životě. Průměr ve všech třinácti zemích byl u těchto otázek 80, respektive 84 procent.

Samotný průzkum sice probíhal od ledna do června 2023, zpráva unijní agentury ale obsahuje také informace o antisemitismu od dvanácti židovských organizací po říjnových útocích. Tyto organizace přitom uvedly, že Židé od října 2023 čelí většímu počtu antisemitských incidentů.

Některé organizace podle svých vyjádření vykázaly nárůst o více než 400 procent. Z Česka byla oslovena Federace židovských obcí v ČR, která podle zprávy FRA uvedla, že v roce 2023 se počet antisemitských útoků téměř zdvojnásobil v porovnání s rokem 2022.

Dosud třetí průzkum FRA týkající se diskriminace a zločinů z nenávisti proti Židům v Evropské unii odhaluje zkušenosti židovských obyvatel a jejich vnímání antisemitismu. Průzkum také poukazuje na překážky, jimž Židé čelí, pokud se snaží žít bez skrývání své židovské identity.

Podle průzkumu se 80 procent respondentů domnívá, že antisemitismus v jejich zemi za posledních pět let před šetřením vzrostl; 90 procent respondentů se v roce před průzkumem setkalo s antisemitismem na internetu, 56 procent dotazovaných se setkalo s antisemitismem offline od lidí, které znají, a 51 procent ho zaznamenalo v médiích.

„Celkem 8 z 10 respondentů ve všech zemích mělo pocit, že antisemitismus během pěti let před průzkumem ‚hodně‘ nebo ‚trochu‘ vzrostl. Tyto podíly jsou nejvyšší v Německu, Nizozemsku, Francii a Belgii a nejnižší v Česku, Rumunsku a Maďarsku,“ uvádí se ve zprávě.

Třicet sedm procent respondentů uvedlo, že byli v roce před průzkumem obtěžováni kvůli svému židovském původu. Většina z nich zažila obtěžování vícekrát. Antisemitské obtěžování a násilí se podle nich většinou odehrává na ulici, v parcích nebo v obchodech.

Těch, kdo považovali projevy nepřátelství vůči Židům v ulicích nebo na jiných veřejných prostranstvích jako „velmi“ nebo „poměrně“ velký problém, bylo nejvíce ve Francii (88 procent), Belgii (80 procent), Německu (77 procent) a dále Nizozemsku (72 procent). Na opačném konci žebříčku je Česko (13 procent), Polsko (35 procent) a Dánsko s Rumunskem (40 procent).

Dotazování probíhalo ve třinácti členských státech Evropské unie, ve kterých žije kolem 96 procent unijní židovské populace - v Rakousku, Belgii, Česku, Dánsku, Francii, Německu, Maďarsku, Itálii, Nizozemsku, Polsku, Rumunsku, Španělsku a Švédsku.

Průzkum byl proveden v první polovině roku 2023, a jak agentura v metodologických vysvětlivkách poznamenala, vzhledem k rozsáhlosti i finanční náročnosti podobného šetření nebylo možné ihned po útocích Hamásu spustit průzkum nový. Nicméně v lednu a v únoru letošního roku agentura FRA konzultovala dění s dvanácti židovskými organizacemi v Evropě a jejich zkušenosti s děním po útocích jsou do celkové zprávy rovněž zahrnuty.