Článek
Spor s univerzitou započal loni v březnu konfliktem Lamonbyho, který na univerzitě učil dvě hodiny týdně, s vedoucí jeho oboru (strojní inženýrství) doktorkou Janet Bonarovou.
Během diskuse Bonarová zmínila, že má doktorát z fyziky, načež se jí Lamonby zeptal, zda je Židovka. V tu chvíli Bonarová zareagovala rozčileně a Lamonby se pokusil vše vysvětlit: „Věřím, že Židé jsou nejchytřejší lidé na světě. Zeptal jsem se vás, zda jste Židovka kvůli vašim schopnostem v matematice a fyzice. Což je jejich specialita.“
Na ta slova měla podle vyučujícího Bonarová vybouchnout, házet židlemi, křičet na něj nadávky a vyběhnout z místnosti. Před soudem pak Lamonby svá slova mírnil. „Řekl jsem, že byla naštvaná, ale nemyslel jsem házení židlemi, spíš jejich posouvání,“ vysvětlil.
U soudu rovněž vysvětlil, že byl „vzrušený, protože jsem si myslel, že by mohla být jednou z nich – vzrušený ze setkání se židovským fyzikem, to byli mí hrdinové už od dětství“.
Černé budeme psát s velkým Č, bílé s malým b, rozhodla se agentura AP a další média
Bonarová několik hodin po setkání napsala Lamonbymu e-mail, ve kterém uvedla, že by propříště bylo lepší, kdyby se ve společných konverzacích zaměřil na studium než na své „rozdílné pohledy na rasu a národní charakteristiky“. Lamonby naštvaně odpověděl, „že není zvyklý, aby se s ním zacházelo jako se školákem“ a že rozhodně není rasista.
Jde taky o Litevce, dodal vyučující
Lamonby si stál za svým i nadále. Na základě vlastních životních zkušeností vyvozuje teorii, že schopnosti národů se vyvíjejí podle toho, jakým podmínkám jsou vystaveny. „Němci jsou proto dobrými inženýry,“ vysvětlil studentům s odkazem na to, že Němci odmala vyrůstají v industriálním prostředí.
Strženou sochu otrokáře nahradila v Bristolu socha demonstrantky bojující proti rasismu
Během disciplinárního řízení na univerzitě, na základě kterého s ním byl ukončen pracovní poměr, pak ještě uvedl, že ze stejného důvodu jsou „Eskymáci dobří rybáři“.
Velkou pozornost vzbudil i Lamonbyho další výrok. „Mám slabost pro mladé černé muže. Myslím si, že nemají stejná práva, mnoho jich je bez otců a tak dále. Potřebují veškerou pomoc, kterou mohou dostat,“ prohlásil vyučující.
Když byl u disciplinárního řízení dotazován, zda si nemyslí, že by to mohlo černochy urazit, odpověděl, že ne. „Nejde jenom o černochy. Taky o Litevce,“ dodal.
Svoboda slova je mrtvá, má jasno Lamonby
„Tohle není radikální myšlení. Je to jednoduše pohled, který zohledňuje privilegium okolního prostředí v obecné rovině,“ snažil se vysvětlit Lamonby. Disciplinární tribunál následně konstatoval, že si Stephen Lamonby neuvědomuje rasistický tón svých poznámek ani to, že jsou urážlivé.
Pro hrubé porušení řádu univerzity byl proto propuštěn. „Svoboda slova je na univerzitách už naprosto mrtvá,“ nechal se Lamonby slyšet po vynesení verdiktu. „Nemůžete tam nic komentovat. Jsou posedlí rasismem, mluvit o Židech v kontextu rasismu je navíc šílené, protože ani nejsou rasa, nýbrž etnikum,“ vysvětlil.
U soudu zastání nenašel
I proto se rozhodl podat stížnost k soudu. Tam však neuspěl. „Zatímco pan Lamonby argumentoval tím, že jeho stereotypizování (a o něj šlo) je pozitivní, taková ‚pozitivita‘ je nicméně stále potenciálně urážlivá,“ konstatoval soudce O'Rourke.
Rasistické tetování vám zdarma předěláme, nabízí salon v USA
„Židům, kterým je řečeno, že jsou dobří ve fyzice, protože jsou Židé, to může připadat ponižující vzhledem k jejich osobním intelektuálním schopnostem nebo těžké práci,“ uvedl soudce. Jinými slovy něčí těžkou práci někdo jiný znehodnotí tím, že řekne, že dosažených úspěchů někdo dosáhl proto, že je Žid.
Mimo jiné, poznamenal soudce, zda někdo je, či není Žid (případně Němec nebo černoch), není věc Stephena Lamonbyho. Stížnost soud proto zamítl.