Článek
"Nehledě na propagandistický háv tehdejší sovětské žurnalistiky, Zorin byl zajímavý vypravěč," napsal internetový list Gazeta.ru s připomínkou, že díky Zorinovým televizním pořadům se o americkém životě dozvídaly milióny sovětských diváků.
Disidenti prý k němu měli nejednoznačný vztah: někteří jeho pořady proklínali, jiní připouštěli, že vlastně přispěl k popularizaci USA v Rusku.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
Jako znělku pořadu používal skladbu, která později zazněla i ve filmu Quentina Tarantina. Kromě povídání o úkladných plánech Pentagonu, Washingtonu a o útlaku černochů dostal na obrazovky i americké automobily, jazz, Hollywood či dálnice. Za to prý dostal od vedení vynadáno, že ve srovnání s tím vypadají špatné sovětské silnice ještě příšerněji.
Zorin byl považován za předního experta na USA nejen v očích veřejností, ale i sovětského vedení. Řady vrcholných schůzek se západními státníky se zúčastnil v roli poradce. Byl oceněn vysokými státními vyznamenáními.
Jako novináři mu interview poskytli američtí prezidenti od Dwighta Eisenhowera po Billa Clintona, sovětští vůdci od Nikity Chruščova po Michaila Gorbačova, jakož i další světoví státníci, jako byl francouzský prezident Charles de Gaulle, německý kancléř Helmut Kohl či premiérky Indie a Británie Indira Gándhíová a Margaret Thatcherová. Zahraniční žurnalistiku vyučoval Zorin na moskevské diplomatické akademii MGIMO.