Článek
Prokuraturu už informoval Gröningův právník, úmrtní list zatím ještě nedorazil, uvedl mluvčí státního zastupitelství v Hannoveru, které mělo případ na starosti.
Gröning se trestu pokoušel vyhnout odvoláními, soudy mu je ale zamítaly. Nakonec podal žádost o milost, ani s tou ale letos v lednu neuspěl. V nejbližší době měl nastoupit výkon trestu.
Sám Gröning se přiznal k tomu, že odklízel a evidoval zavazadla deportovaných vězňů a počítal jejich peníze. Média ho proto označovala za osvětimského „účetního”.

Oskar Gröning
Sice se přímo neúčastnil násilností, ale podle německé justice svou prací podporoval systematické vyvražďování, což podle současného výkladu práva v Německu stačí k trestní odpovědnosti.
Gröningův případ byl zřejmě jedním z posledních procesů, které se v poslední době konaly s členy personálu nacistických vyhlazovacích táborů.
Z počtu 6500 příslušníků SS, kteří působili v koncentračním táboře v Osvětimi a přežili válku, bylo ve Spolkové republice odsouzeno 29 lidí a v bývalé NDR jich bylo asi 20, připomíná Spiegel.
Koncentrační tábor Osvětim
Němci ho původně zřídili pro polské politické vězně v roce 1940, rok po obsazení Polska. Tábor Auschwitz I. se nacházel v areálu bývalých kasáren.
Později, roku 1942, byl na druhé straně města vybudován rozsáhlý vyhlazovací tábor Auschwitz II – Birkenau (Březinka) a menší tábor Auschwitz III – Monowitz u blízké vesnice Monowice.
Odhaduje se, že v Osvětimi a Březince nacisté zavraždili 1,1 až 1,5 miliónu lidí, většinou Židů. Celkem bylo za války vyvražděno kolem šesti miliónů Židů.