Článek
„S hlubokým zármutkem oznamujeme, že Sir Robert Edwards zemřel,“ uvedla jeho domovská Univerzita v Cambridge. Edwards podle prohlášení zemřel ve spánku po dlouhé nemoci.
Edwardsovo úsilí bylo v roce 2010 oceněno Nobelovou cenou. Stalo se tak tři desetiletí po narození prvního dítěte ze zkumavky Louise Brownové v roce 1978 a téměř půl století poté, co Edwards s výzkumem a experimenty začal. Britský vědec byl už před třemi lety příliš slabý na to, aby Nobelovu cenu ve Stockholmu osobně převzal.
V práci ho motivovalo přesvědčení, že na světě není nic důležitějšího, než mít dítě. „Není nic mimořádnějšího než dítě,“ říkal.
Robert Edwards se narodil v Anglii 27. září 1925 a po návratu z armády po druhé světové válce vystudoval nejprve polnohospodářství a následně ještě genetiku zvířat. Zaujalo ho, že vajíčka králíků můžou být oplodněna v laboratorních zkumavkách a chtěl, aby podobnou techniku šlo využít i u lidí.
Pomohl na svět čtyřem miliónům lidí
První úspěch zaznamenal v roce 1968, kdy se mu podařilo vyvinout blastocystu, zárodek lidského plodu. „Nikdy nezapomenu na ten den, kdy jsem se podíval do mikroskopu a uviděl ve vzorku něco nezvyklého. Viděl jsem, jak na mě kouká lidská blastocysta. Napadlo mě: my jsme to zvládli,“ popsal Edward později svůj úspěch.
Cesta narození miliónů dětí v celém světě po umělém oplodnění byla však ještě trnitá. Edwards a jeho kolega Patrick Steptoe, s nímž si založil vlastní kliniku, čelili tvrdé opozici katolické církve a konzervativců v médiích, ale i mezi kolegy. Na vědecké konferenci ve Washingtonu v roce 1971 například proti dalšímu výzkumu vystoupil spoluobjevitel DNA a laureát Nobelovy ceny James Watson. Tvrdil, že pokračování výzkumu předpokládá zabíjení dětí.
Narození prvního dítěte ze zkumavky bylo tak kontroverzní, že porod, při němž přišla na svět Louise Brownová, se musel konat v utajení.
Od té doby pomohl podle agentury Reuters Edwardsův výzkum k narození více než čtyř miliónů dětí.