Zemřel odbojář proslavený nebojácným útěkem z Osvětimi. Hlavní branou v autě velitele tábora

Když nacisté v roce 1939 obsadili Polsko, bylo Piechowskému devatenáct let. Správně tušil, že se budou Němci snažit skautské hnutí zlikvidovat, a tak se rozhodl přidat k polským jednotkám ve Francii. Poblíž hranic s Maďarskem ho ale chytili a poslali do Osvětimi.

Osvětim byla zprvu pracovním lágrem pro zločince a politické vězně. Úkolem Piechowského a stovek dalších vězňů bylo přestavět Osvětim na vyhlazovací tábor. Pod pohrůžkou smrti tvrdě pracovali déle než dvanáct hodin denně. Po dvou letech a nespočtu zvěrstev, kterých byl svědkem, se Piechowski odhodlal k útěku. Přesněji řečeno kývl na plán přítele a mechanika Eugeniusze Bendery, který měl přístup k německým vozům. Piechowski měl zase přístup k uniformám ve skladu, a tak se dvojice dohodla, že se pokusí o útěk v přestrojení za esesmany.

Bendera a Piechowski se také rozhodli vzít s sebou další dva spoluvězně s tím, že se budou vydávat za čtyřčlenné komando. Pokud by byli chyceni, byli všichni čtyři domluveni, že se raději zastřelí, než aby padli do rukou skutečných esesmanů.

Jednoho sobotního dopoledne se Piechowski vydal do skladu a zbylí tři muži prolezli za ním otvorem pro uhlí. Piechowski je zavedl do místnosti, kde byly uniformy důstojníků SS a zbraně. Čtveřice se přestrojila a vyzbrojila samopaly a granáty. Pak nastoupila do nejrychlejšího auta v Osvětimi – Steyru 220, který patřil veliteli tábora Rudolfu Hössovi.

Když se steyr i s uprchlíky přiřítil k bráně, zakřičel Piechowski na dozorce německy: „Vstávejte, hlupáci. Otevřete bránu, nebo otevřu já vás“. Ti poslechli a Steyr 220 táborového velitele se čtyřmi nebojácnými vězni uháněl na svobodu. Nacisté nikoho z nich nikdy nedopadli.

Po útěku si Piechowski obstaral falešné dokumenty a pod falešným jménem se nechal zaměstnat na farmě nedaleko města Tczew na severu Polska. Tam se Piechowski dostal do kontaktu s domácím odbojem a přidal se k němu.

Po válce vystudoval vysokou školu v Gdaňsku, ale následně byl komunistickým režimem za účast v odboji uvězněn. Dostal deset let a odseděl si sedm. Po propuštění se živil jako inženýr. Když se komunistický režim v Polsku zhroutil, odmítl Piechowski Řád bílé orlice, tedy nejvyšší polské vyznamenání, s tím, že si ho nezaslouží.