Článek
"Jedná se o globální problém, takže dohody musí být učiněny na globální úrovni," poznamenal na závěr summitu Mark Rutte, premiér hostitelského Nizozemska.
Jednání se kromě států zúčastnily také instituce, jako je Evropská unie, OSN, Interpol a Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA).
Po dvou dnech jednání přijali účastníci summitu závěrečný dokument, ve kterém se kromě minimalizace používání uranu obohaceného nad 20 procent shodli také na pomoci zemím s jeho navracením či na posílení mezinárodní spolupráce a výměny informací. Závěry zmiňují také potřebu posilování kybernetické bezpečnosti a ochrany občanů, zaměstnanců i jaderné infrastruktury v případě nebezpečí.
Po Italech a Belgičanech likvidují Japonci
Americký prezident Barack Obama na závěr setkání připomněl, že 12 zemí a mnoho zařízení po celém světě se už vysoce obohaceného uranu zbavilo. "Tucty národů posílily bezpečnost svých jaderných zařízení, vytvořily týmy pro boj s pašováním jaderného materiálu," vypočetl americký prezident.
Belgie a Itálie oznámily přímo na summitu, že se s vysoce obohaceným uranem a plutoniem rozloučily. Japonsko oznámilo spolupráci s USA na likvidaci jaderného materiálu. [celá zpráva]
| U zrodu "nukleárních summitů" stál pražský projev Baracka Obamy v roce 2009. V něm americký prezident označil právě možnost, že teroristé získají a použijí atomovou zbraň, za jedno z největších nebezpečí pro dnešní svět. |
|---|
| První summit o jaderné bezpečnosti se konal ve Washingtonu o rok později. Dva roky poté, už po havárii jaderné elektrárny v japonské Fukušimě, která přidala tématu další rozměr, následovalo jednání v korejském Soulu. Nyní byl na řadě Haag a v roce 2016 by se mělo jednat opět v USA. |