Zelenskyj v Mnichově: Američané klidně odejdou. Přišel čas, kdy Evropa musí mít vlastní armádu

Zelenskyj vyjádřil názor, že mír nemůže izolovaně dojednat pouze Trump a Putin, a dokonce ani on sám a Putin, nýbrž široké společenství zemí postupující v jednotě.

Klíčové je uchovat Ukrajinu samostatnou a nezávislou. Zmínil také potřebu dodržování mezinárodního práva. Uvedl, že Ukrajina nemůže souhlasit s příměřím, aniž by dostala opravdové bezpečnostní garance.

Vstup Ukrajiny do NATO by měl podle ukrajinského prezidenta zůstat na stole: „Nestáhnu ze stolu otázku členství Ukrajiny v NATO. Nevěřím v bezpečnostní záruky bez Ameriky. Ty byly slabé. Ale Amerika neposkytne záruky, dokud nebudou silné také vlastní evropské záruky.“

Varoval před tím, že Putin svými vyjádřeními blokuje rozhodnutí NATO. Dokonce naznačil, jak paradoxně silný má Putin vliv na NATO, když ho podle Unianu označil za „nejvlivnějšího člena“ Aliance.

Protože ale nyní není vstup do NATO aktuální, Zelenskyj považuje za garanci hlavně to, že samotná Ukrajina bude mít silnější armádu, která bude schopna čelit ruskému protivníkovi. To znamená 1,5 milionu mužů. Potřebuje na to peníze a zbraně. Zmínil i přítomnost evropských vojáků.

Slovy o vytvoření evropské armády reagoval na výroky americké administrativy, že Ukrajina a Evropa nejsou v centru zájmů USA. Zmínil, že je nutné, aby Evropa postupovala jednotně.

„Opravdu si myslím, že nastal čas,“ řekl Zelenskyj o vytvoření evropské armády. „Evropské ozbrojené síly musejí být vytvořeny,“ apeloval. Současně upozornil, že bez ukrajinské armády evropské síly případnou agresi Moskvy nezastaví, neboť jenom ukrajinští vojáci mají zkušenosti s boji s Rusy.

„To ukrajinská armáda zastavila Rusko, nikoli země NATO, jednotky NATO, ale pouze náš lid a naše armáda. Na straně Ukrajiny v této válce nebojují žádné zahraniční armády. Ale Putin v této válce ztratil téměř 250 tisíc vojáků, více než 610 tisíc jich bylo zraněno,“ zmínil ukrajinský prezident.

Evropská armáda by neměla podle něj nahradit NATO, ale měla by vyrovnat příspěvek Spojených států k transatlantické bezpečnosti. Ukrajinský boj proti Rusku podle Zelenského dokázal, že základ pro takovou armádu existuje. Vytvoření společných sil bylo ve společném zájmu Evropy.

Zelenskyj zopakoval, že nyní nevidí ochotu Ruska jednat o míru. Kreml podle něj válku potřebuje, aby se Putin udržel u moci, protože jinak bude čelit vzpouře různých warlordů. Tím zřetelně narážel na předloňskou vzpouru wagnerovců vedených Jevgenijem Prigožinem. Varoval, že milion ruských vojáků na frontě neumí nic jiného než „vraždit a rabovat“.

Současně upozornil, kde všude jsou ruští vojáci, že jsou v Africe, v Sýrii, na Kavkazu i v Moldavsku.

V Kyjevě i dalších evropských metropolích vyvolal obavy nedávný telefonát Trumpa s Putinem. Dohodli se v něm, že se setkají, nejspíš v Saúdské Arábii, aby jednali o ukončení války na Ukrajině. Kyjev i evropské státy se obávají, že se Moskva a Washington dohodnou bez jejich účasti. Podle evropských politiků by takový mír nebyl trvalý a hrál by do karet jen Rusku.

Varoval, že v létě bude do Běloruska posláno na cvičení 150 000 ruských vojáků, kteří by mohli zaútočit na země NATO.

„Máme jasnou informaci, že Ruská federace letos v létě plánuje vyslat vojáky do Běloruska pod záminkou vojenských cvičení. Je to úplně stejné, jako když nasadila vojáky před totální invazí na Ukrajinu. Jsou tyto ruské síly v Bělorusku, aby zaútočily na Ukrajinu? Možná. Možná ne. Nebo možná jsou pro vás? Připomínám, že Bělorusko sousedí se třemi zeměmi NATO. Stalo se odrazovým můstkem pro ruské vojenské operace,“ upozornil podle Unianu Zelenskyj.

Dodal, že Putin považuje Bělorusko pouze za region Ruska. Z Moskvy opakovaně zaznívá, že má dojít k větší integraci Ruska a Běloruska.