Zelení zahýbali švýcarskou politickou scénou

Protimigrační švýcarská lidová strana ve volbách do 200členné Národní rady získala podle prognózy 25,6 procenta hlasů, což znamená o téměř čtyři procentní body méně než ve volbách z roku 2015. Na druhém místě skončili stejně jako před čtyřmi lety sociální demokraté (SP), s 16,5 procenta hlasů. Třetí místo obhájila liberální strana FDP (15,2 procenta). Stejně jako vítězná SVP i sociální demokraté a liberálové dostali méně hlasů než v posledních volbách.

Výrazné zisky si ve volbách do větší z komor parlamentu připsaly podle prognózy obě strany zelených. Zelená strana Švýcarska (GPS) získala 12,7 procent hlasů, což je o 5,9procentního bodu více než v roce 2015. Skončila na čtvrtém místě, a na pátou příčku tak odsunula vládní Křesťanskodemokratickou lidovou stranu (CVP) s 11,8 procenta. Zelení liberálové (GLP), kteří spojují ochranu životního prostředí s liberální hospodářskou politikou, dostali 7,6 procenta hlasů a skončili šestí. Obě zelené strany mají celkem 20,4 procenta. „To není zelená vlna, to je zelené tsunami,“ řekla tajemnice strany GPS Céline Varová.

Skutečnost, že je GPS čtvrtá, by jí mohla zajistit místo v sedmičlenné vládní radě, kde by nahradila křesťanské demokraty z CVP. Na základě systému zvaného „kouzelná formule” dostávají tři nejsilnější strany po dvou křeslech a čtvrtá zbylé a po šest desetiletí v ní zasedali zástupci stejných stran. V letech 2009 až 2015 v ní sice zasedal jeden člen strany BDP, což ale byla jen odštěpená část SVP, která se od mateřské stany oddělila v průběhu volebního období.

V konzervativním systému utváření švýcarské vlády se však může stát, že síla některé ze stran se do podoby kabinetu promítne až po druhých úspěšných volbách, upozornila agentura DPA. Pokud by ale obě zelené partaje spolupracovaly, těžko by je šlo ignorovat, zmínila stanice BBC.

Výsledky voleb jasně ukázaly, že jejich klíčovým tématem byly obavy ze změn klimatu, a ne strach z migrantů a z EU. SVP vyhrávala volby od roku 2007, což přineslo první změnu radě, kdy místo jednoho křesla získala křesla dvě, protože prosazovala omezení pro imigranty a žadatele o azyl a jen omezené spojení s EU.

V září se však protestu proti klimatickým změnám v Bernu účastnilo 100 000 lidí. Přispělo k tomu i tání alpských ledovců a s tím související sesuvy podmáčené půdy a laviny kamení.

Volby byly však přelomové ještě v jednom - čtyřicet procent z kandidátů do Národní rady byly ženy. V Národní radě boudou ženy poprvé zastupovat alpské kantony Obwalden a Zug, ve Stavovské radě bude poprvé žena zastupovat kanton Uri. V červnu vyšly do švýcarských ulic tisíce žen, které požadovaly rovnost v platech a pracovních podmínkách.

Nedělního hlasování se mohlo zúčastnit 5,4 milionu Švýcarů. Podle prognózy dosáhla účast jen 47,3 procenta.

Složení 46členné Stavovské rady bude známo po 10. listopadu, kdy se uskuteční druhé kolo voleb.