Článek
Oslavy v přístavu proběhly 6. až 8. května. Zhruba týden potom dorazili do hamburské univerzitní nemocnice první pacienti s podezřelými průjmy. Právě tento časový odstup odpovídá typickému průběhu onemocnění, uvedl server Focus.
Ve hře je maso
Vědci z Institutu Roberta Kocha kritizují unáhlené informování veřejnosti o možné nákaze ze zeleniny. Je pravděpodobné, že problém bude spíše v hovězím mase.
To si myslí i odborníci ze Světové zdravotnické organizace (WHO) v Ženevě. Například Donato Greco řekl italskému listu La Repubblica: „Původce je obyčejně ve střevech dobytka a tím pádem také v syrovém mase, v tatarském bifteku nebo ve spatně připravených hamburgrech."
Pokud by byl skutečně původ nákazy v hovězím, problém je o to horší, že chovatelé dávají zvířatům do žrádla antibiotika. Potom jsou bakterie mnohem víc rezistentní.
Mikrobiolog Alexander Kekulé si postěžoval na možnou chybu úřadů, které reagovaly pomalu. Po množení případů v Hamburku prý měly zahájit více koncentrované akce.
Co je Escherichia coli
Bakterie, která vyvolává nebezpečné krvavé průjmy, je zřejmě nejjedovatějším typem enterohemorhagické Escherichia coli (EHEC O104 H4), jaký se u lidí kdy objevil. Nakazily se stovky lidí.
Odborníci oslovení agenturou Reuters tvrdí, že bakterie produkuje velmi jedovatý toxin společně s nezvyklým biologickým lepivým enzymem, který jí umožňuje dobře se uchytit v lidských střevech. Podle britských expertů je natolik virulentní, že je možné i přenášení kontaktem s nakaženými, píše list Guardian.
WHO už dříve potvrdila, že kmen bakterie E.coli EHEC O104 H4, který nemoc způsobil, se nikdy předtím neobjevil. [celá zpráva]
Podle organizace má bakterie zvláštní kombinaci genů, kvůli které má nákaza nebezpečnější následky. Genetický řetězec nového kmene Němcům pomohla rozšifrovat čínská laboratoř.
"Kvůli kombinaci ,lepidla‘ z jiného druhu E.coli a shiga-toxinu je tento kmen bakterie nezvyklý," řekl Reuters americký lékař Robert Tauxe. Díky lepivému enzymu se podle něj bakterie dokáže uchytit na stěnu střeva a pumpovat do těla nositele jedy, jež způsobují krvácivé průjmy a zvracení, cituje ČTK.
Nejhorší epidemie
Tauxe dále podotkl, že současná epidemie má mnohem horší následky než dosud největší rozšíření E.coli v Německu v roce 1993. Tehdy se nebezpečná bakterie rozšířila z řetězců rychlého občerstvení, nakazilo se 700 lidí a čtyři z nich zemřeli.
Chronologie krvácivých průjmů způsobených EHEC
- 10. května – Na severu Německa se začala šířit nebezpečná střevní bakterie EHEC.
- 21. května – První oběť nákazy V Dolním Sasku zemřela třiaosmdesátiletá žena, která byla od poloviny měsíce hospitalizována s krvácivými průjmy.
- 24. května – Za dva týdny se v Německu nakazilo EHEC na 460 lidí, na následky onemocnění zemřela už druhá žena.
- 25. května –Berlínský mikrobiologický Institut Roberta Kocha vydal varování před konzumací syrových rajčat, salátových okurek a listového salátu ze severu Německa.
- 26. května – Hamburský hygienický institut oznámil, že zdrojem nákazy jsou salátové okurky ze Španělska. Infekce se již objevila také v Dánsku a ve Švédsku.
- 27. května – Infekce zabila pět lidí. První případy se objevily v Británii a Nizozemsku u lidí, kteří se vrátili z Německa.
- 28. května – Počet obětí střevní infekce v Německu vzrostl na devět. Nakažených je tisíc. SZPI oznámil, že podezřelé okurky byly dodány i do ČR.
- 31. května - První oběť EHEC mimo území Německa; ve Švédsku nákaze podlehla padesátiletá žena. K dalším zemí, kam se bakterie postupně dostala patřily Británie, ČR, Dánsko, Francie, Kanada, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Rakousko, Španělsko, Švýcarsko a USA.
- 5. června - Německé úřady informovaly, že zdrojem nákazy mohly být v Německu pěstované fazolové výhonky z farmy v dolnosaském Bienenbüttelu. První testy podezření nepotvrdily, ale ukázalo se, že podobná infekce tam nedávno postihla několik zaměstnanců.
- 10. června - Německo potvrdilo, že zdrojem nákazy přeci jen byly luštěninové klíčky z Bienenbüttelu. Počet potvrzených obětí nákazy v Německu dosáhl 31, další jedna oběť je hlášena ze Švédska. ČTK