Zbrojní embargo by nad Libyí mohli hlídat i Češi

„Nadále platí, že nás nikdo neoslovil, nikdo nás nepožádal o pomoc,“ řekl Novinkám mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek k zapojení ČR do spojenecké akce v Libyi. Pejšek zopakoval, že ČR k tomu ani nemá dostatek kapacit. „Samozřejmě, že máme například elitní chemickou jednotku, toto ovšem není pozemní operace,“ doplnil.

Česko by nicméně do operací nad Libyí zapojeno být mohlo. Vzhledem k tomu, že NATO chce monitorovat dodržování zbrojního embarga, nasadí pozorovací letouny z projektu AWACS, což je alianční projekt.

"V projektu AWACS máme momentálně čtyři české vojáky. Jednoho pilota, jednoho navigátora, dva palubní operátoři se v současné chvíli školí. Současně se připravuje vyslání jednoho českého zástupce do řídící alianční agentury," doplnil mluvčí Jan Pejšek.

Francouzský ministr zahraničí Alain Juppé v pondělí řekl, že NATO je připraveno podpořit akce mezinárodní koalice v Libyi, přičemž se může připojit během "pár dní".

Aliance se přitom ještě v neděli nehodlala do bojů nad Libyí zapojovat, ačkoliv USA žádají, aby převzala velení. Neplánovala, že by prosazovala bezletové zóny v rámci operace Odyssey Dawn, jež byla zahájena v sobotu. Nanejvýš mínila prosazovat zbrojní embargo.

NATO v pondělí o případném zapojení svých jednotek jednala. Debatu ale organizace večer přerušila. Proti zapojení se staví Turecko, není ale jasné, zda právě kvůli jeho postoji aliance pondělní jednání přerušila.

Na zapojení NATO do akcí v Libyi apeloval v pondělí i český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. To by znamenalo i nepřímé zapojení ČR, která je členem aliance.

"Teď je to tak, že tady operují různé síly a mají různá velení...To je ovšem pro jakékoliv vojenské tažení poněkud nedobrý způsob. Válka se musí vést z jednoho místa, a proto by bylo dobré, kdyby se velení celé akce sjednotilo," řekl Schwarzenberg během zasedání ministrů zahraničí EU v Bruselu.

„Cokoliv učiníme, je pro pomoc Libyjců,“ uvedla šéfka diplomatické služby Evropské unie Catherine Ashtonová s tím, že unie podporuje rezoluci Rady bezpečnosti číslo 1973, která ustanovuje bezletovou zónu nad Libyí. Ashtonová zopakovala apel EU na libyjského vůdce Muammara Kaddáfího, aby odstoupil. „Musíme se soustředit i na podporu civilistů, a to v celém regionu,“ doplnila Ashtonová.

V pondělí se poprvé do operací připojilo i španělské letectvo, konkrétně dvojice bojových letounů F-18. Španělsko nasadí celkem čtyři tyto stroje. K nim se přidají jedno letadlo poskytující dotankování během letu, námořní pozorovací letoun CN-235, fregata F-100 a ponorka S-74. Madrid povolal na 500 armádních příslušníků.

Poprvé vzlétla též čtyři kanadská bojová letadla CF-18. Asistovaly jim dva letouny pro doplňování paliva. Kanadský ministr obrany Peter MacKay poznamenal, že bojová letadla neútočila.

Koalice navíc v pondělí rozšířila bezletovou na jih a západ země. Zóna tak bude pokrývat tisíc kilometrů dlouhou oblast. Podle britského premiéra Davida Camerona byla eliminována libyjská protiletecká obrana.