Zběhy živit nebudeme. Němci chtějí ukrajinským mužům snížit dávky

Podle statistik žije ve Spolkové republice zhruba 210 tisíc ukrajinských mužů ve věku od 18 do 60. Mnohé z nich by po návratu do vlasti čekal odvod do armády.

Politici poukazují na skutečnost, že Berlín na jedné straně podporuje Kyjev a na druhé straně živí Ukrajince, kteří se nechtějí vrátit domů, aby nemuseli bojovat. Navrhují proto omezit finanční pomoc těmto mužům.

Bavorský ministr Joachim Herrmann z opoziční Křesťanskosociální unie (CSU) nepovažuje za únosné, aby Německo vynakládalo tak velké úsilí na podporu Ukrajiny v boji proti Rusku - což považuje za správné - a zároveň odměňovalo někoho, kdo se vojenské službě vyhýbá a nechce bránit svou vlast. Tím spíše, že sami Němci již uvažují o znovuzavedení branné povinnosti.

„Desetitisíce mužů, kteří na Ukrajině podléhají povinné vojenské službě, zde v Německu pobírají sociální dávky. To už nelze vysvětlit ani německé veřejnosti,“ citoval Herrmanna list Bild.

„Nemá smysl mluvit o co nejúčinnější podpoře Ukrajiny a jedním dechem dotovat Ukrajince, kteří ze země uprchli,“ přidal se Michael Stübgen z Křesťanskodemokratické unie (CDU), braniborský ministr vnitra, který předsedá konferenci ministrů vnitra spolkových zemí.

Dodal, že není správné vyplácet ukrajinským uprchlíkům sociální dávky v podobě tzv. občanského příspěvku. „Míra zaměstnanosti Ukrajinců je zanedbatelně nízká, protože občanský příspěvek se stal překážkou při hledání práce. Spolková vláda musí urychleně přemýšlet o změně kurzu,“ vyzval Stübgen.

Pro návrh dvojbloku CDU/CSU se pro zrušení občanských dávek pro uprchlíky z Ukrajiny vyslovila také FDP. „Nově příchozí váleční uprchlíci z Ukrajiny by již v budoucnu neměli dostávat občanský příspěvek, ale měli by spadat pod zákon o dávkách pro žadatele o azyl,“ řekl podle listu Die Welt Bijan Djir-Sarai. Tím by se podle něj měla vytvořit motivace k tomu, aby si hledali práci.

„Všude panuje nedostatek pracovních sil - například v pohostinství, stavebnictví a pečovatelství. Neměli bychom již z peněz daňových poplatníků financovat nezaměstnanost, ale musíme zajistit, aby lidé nastoupili do práce,“ zdůraznil Djir-Sarai.

O rozruch se postaral i spolkový ministr financí Christian Lindner ( FDP), spolkový ministr financí, který podle televize ARD odhadl, že na sociální dávky pro ukrajinské uprchlíky půjde letos ze státního rozpočtu 5,5 až 6 miliard eur (136 až 149 miliard korun).

Místo dávek podle zákona o podpoře žadatelů o azyl ve výši maximálně 410 eur (10 127 korun) měsíčně dostávají uprchlíci z Ukrajiny ve Spolkové republice okamžitě občanský příspěvek 563 eur (13 906 korun) měsíčně, tedy kombinaci podpory v nezaměstnanosti a sociální výpomoci.

Na rozdíl od žadatelů o azyl jim úřady přiznávají status dočasné ochrany, který jim umožňuje okamžité zaměstnání, drtivá většina z nich toho nevyužila.

Podle spolkového ministerstva práce z 850 tisíc Ukrajinců v Německu, kteří mohou pracovat, našlo zaměstnání pouze 215 000, tedy přibližně čtvrtina.

Dánsko a Polsko přitom ukazují, jak Ukrajince dostat na trh práce. V dubnu pracovalo v Dánsku 81 procent ukrajinských uprchlíků ve věku 16 až 66 let. Dostávají intenzivní podporu v podobě jazykových kurzů a pracovních opatření, která nemusí ukončit, pokud si najdou zaměstnání.

Co přesně Dánové dělají? „Velmi důležitý je komplexní přístup. Zahrnuje vše od odstranění právních bariér, jazykové přípravy, vzdělávání dospělých, denní péče o děti až po dostupné a cenově přijatelné bydlení, abychom jmenovali jen několik věcí,“ vysvětlil Bildu Kaare Dybvad Bek, sociální demokrat a dánský ministr pro cizince a integraci.

Centra denní péče jsou podle něho obzvláště důležitá, protože mnoho ukrajinských uprchlíků jsou matky s malými dětmi.

Podle údajů Polského ekonomického institutu je 65 procent ukrajinských válečných uprchlíků výdělečně činných. V Polsku v současné době žije 955 tisíc migrantů z Ukrajiny, z nichž 670 tisíc je v produktivním věku. Jinými slovy, Polsko dalo práci statisícům Ukrajinců.

„Vláda vytvořila velmi příznivé podmínky pro uprchlíky z Ukrajiny tím, že maximálně zjednodušila procedury a přiznala všechna práva, na která mají nárok polští občané včetně vydání osobního identifikačního čísla na dobu dvou let,“ objasnil mluvčí Polské zahraniční obchodní komory.

Nová polská vláda však chce ještě více. Prosadila zákon, který stanoví prodloužení pobytového statusu pro běžence z Ukrajiny, a to do 30. září 2025 (ochranný status garantovaný EU končí už v březnu 2025 a může být prodloužen).

Další vysvětlení, proč to v Polsku funguje: Ukrajincům je vyplácena jednorázová dávka ve výši 66 eur (1630 korun) a přídavek na dítě 184 eur (4545 korun) měsíčně, jinak žádná sociální pomoc. Po čtyřech měsících si dokonce musí sami platit ubytování. Jinak řečeno: potřeba vydělat si co nejrychleji vlastní peníze je v Polsku mnohem větší.