Článek
„Učiníme naše konečné rozhodnutí v okamžiku, kdy parlament znovu zasedne v říjnu,“ řekl Fidan.
Ankara svůj postoj ohledně švédské žádosti koordinuje s Maďarskem, také jeho parlament má o ratifikaci teprve hlasovat, napsala agentura Reuters.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan krátce před červencovým summitem NATO ve Vilniusu slíbil, že předloží švédskou žádost do parlamentu „co nejdříve“, aniž by však uvedl konkrétní datum. O slibu informoval po jednání, kterého se zúčastnil i švédský premiér Ulf Kristersson a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Slib byl považován za průlom v jednáních mezi Ankarou a Stockholmem, která trvají více než rok.
Podle pátečního prohlášení Fidana Stockholm již udělal řadu kroků, které vyšly vstříc Ankaře, od Švédska však očekává další opatření v boji proti skupinám, které Ankara považuje za teroristické. Jedná se o některé kurdské skupiny, jako je Strana kurdských pracujících (PKK) či milice YPG.
Ministr spravedlnosti Yilmaz Tunç v pátek zopakoval, že Švédsko schvaluje jen málo tureckých žádostí o vydání lidí, o nichž se Ankara domnívá, že pomáhají teroristickým organizacím, či jsou jejich členy. Podle něj Turecko podalo do Švédska v uplynulých letech 28 žádostí o extradici, z nichž 22 švédské úřady zamítly. Vláda ve Stockholmu uvádí, že o vydání do zahraničí rozhodují především soudy.
Švédsko zablokovalo vydání dvou Turků označovaných Ankarou za teroristy
