Článek
Podle agentury Ukrinform FIDH chce, aby tribunál vydal zatykač na místopředsedu ruské bezpečnostní rady Dmitrije Medvěděva, moderátory Vladimira Solovjova, Dmitrije Kiseljova a Margaritu Simoňjanovou a také na novináře Komsomolské pravdy Sergeje Mardana.
Podle Římského statutu, kterým se ICC řídí, nejsou nenávistné projevy trestným činem. Nicméně lidskoprávní aktivisté se podle agentury Ukrinform snaží vytvořit precedens a předkládají právní argumenty, že nenávistné projevy mohou být také uznány jako zločin proti lidskosti.
Vycházejí přitom ze soudní praxe týkající se případů genocidy ve Rwandě a v bývalé Jugoslávii.
Ruský moderátor a propagandista Vladimir Solovjov
Podle FIDH nenávistné projevy velkou mírou přispívají k podněcování a ospravedlňování války.
Například výroky o „nacistech v Kyjevě“, které od ruských propagandistů zaznívají už od roku 2014, vedly k tomu, že významný počet lidí v Rusku věří, že na Ukrajině skutečně vládnou nacisté.
Tito Rusové pak invazi na Ukrajinu spojují s bojem někdejšího Sovětského svazu proti hitlerovskému Německu za druhé světové války.
Do „arzenálu“ exprezidenta Medvěděva pak patří pravidelné výhrůžky na téma jaderné zbraně či „konečná fáze“ války Ruska se Severoatlantickou aliancí.
Solovjov zase naposledy pohrozil, že Rusko srovná německá města se zemí, a jeho kolega Kiseljov před časem „varoval“ Berlín před odvetnými údery na německé mosty v případě, že Ukrajina zaútočí „podle německého návodu“ na Krymský (Kerčský) most spojující anektovaný Krym s ruskou pevninou.
Hlavní manažerka RT a Sputniku Margarita Simoňjanová
Simoňjanová, „kovaná“ šéfka stanice RT (dříve Russia Today) a Sputniku, proslula mimo jiné tím, že už loni navrhovala vyděsit Západ odpálením jaderné zbraně.
Mardan pak společně se Solovjovem v jednom z pořadů ruské státní televize navrhovali „zabít všechny Ukrajince a vymazat Ukrajinu z mapy“.
ICC loni v březnu vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou kvůli deportacím ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.
Moskvě navzdory. Arménie přistoupila k Mezinárodnímu trestnímu soudu
