Zatčení Putinovi hrozí už i v Arménii. Parlament schválil přistoupení k Mezinárodnímu trestnímu soudu

„Pro ratifikaci hlasovalo 60 poslanců, proti bylo 20. Rozhodnutí bylo přijato,“ oznámil předseda parlamentu Alen Simonjan. Arménský představitel Jegiše Kirakosjan, jenž má v kanceláři premiéra na starosti mezinárodněprávní otázky, ratifikaci označil jako krok namířený proti ázerbájdžánským vojákům, kteří se podle něj dopustili válečných zločinů na území Arménie.

Podle ruské státní agentury TASS byli proti opoziční představitelé, kteří varovali před zhoršením vztahů mezi Moskvou a Jerevanem. Mezi formálními spojenci Arménií a Ruskem v poslední době vzrostlo napětí a vztahy se zhoršily v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a kvůli situaci na Náhorním Karabachu, který po tři desetiletí řídili etničtí Arméni, ale nedávno ho po bleskové ofenzivě ovládl Ázerbájdžán.

Jerevan vinil Moskvu, že je příliš rozptýlena vlastní válkou na Ukrajině, a ruské mírové síly v Náhorním Karabachu opakovaně obviňoval z nečinnosti. Arménský premiér Nikol Pašinjan spojenecké vztahy své země, zejména ty s Ruskem, nedávno k nelibosti Kremlu označil za „neefektivní“.

Arménie, která má s Ruskem podepsanou bezpečnostní smlouvu a hostí na svém území ruskou vojenskou základnu, naopak rozezlila Moskvu nedávným vojenským cvičením se Spojenými státy a také právě tím, že směřovala k ratifikaci Římského statutu. ICC letos vydal zatykač na ruského prezidenta Putina v souvislosti s deportacemi ukrajinských dětí do Ruska, byť Moskva tento soud neuznává.

Připojení Arménie k Mezinárodnímu trestnímu soudu znamená, že země bude povinna Putina zatknout, pokud vstoupí na její území, podotkla agentura Reuters. Moskva Jerevan dopředu před ratifikací Římského statutu varovala s tím, že tento krok bude mít negativní důsledky pro bilaterální vztahy mezi zeměmi.