Článek
Zhruba půlmiliónová menšina ukrajinských Rumunů žije v historické oblasti Bukoviny při hranicích s Rumunskem a Moldavskem, zejména v pohraniční Černovické oblasti. Tam tvoří etničtí Rumuni zhruba pětinu obyvatel. Jakou část rumunského osídlení Shromáždění ukrajinských Rumunů reprezentuje, není jasné.
Chirtoacaová ve výzvě prezidentovi argumentuje příslibem hlavy státu poskytnout autonomii krymským Tatarům, kteří v podmínkách ruské anexe jen obtížně hájí své národní zájmy. Autonomie přiznaná Rumunům by prý obdobně vytvořila záruky potřebné k ochraně jejich identity.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
„Naše země byla až do roku 1944 územím Rumunska. Naši předkové stovky let žili v severní Bukovině a vytvářeli kulturu a národní bohatství tohoto kraje. Dnes jsme přitom zbaveni základních práv a svobod,” uvádí ve výzvě Chirtoacaová. Její organizace hodlá výzvu zaslat i Evropské unii, Parlamentnímu shromáždění Rady Evropy a dalším institucím, uvádějí Ukrajinski novyny.
Bukovina připadla po rozpadu Rakousko-Uherska Rumunsku, v letech 1940–44 severní část území zabral Sovětský svaz a přičlenil ho k Ukrajinské sovětské republice. Po rozpadu SSSR se severní část Bukoviny stala součástí Ukrajiny, jih historické země je součástí rumunské župy Suceava.