Zástupci Ruska a USA se sešli kvůli jednání o odzbrojovací smlouvě. Bez výsledku

Severoatlantická aliance před několika dny vyzvala Moskvu, aby dodržovala své závazky plynoucí z dohody Nový START. Rusko by podle NATO mělo především umožnit inspekce na svém území.

„Těžko si představit, jak důstojníci amerických ozbrojených sil kontrolují vojenské objekty Ruské federace,“ řekl v pondělí Rjabkov novinářům. Podle agentury TASS přitom označil Spojené státy za jednu ze stran konfliktu na Ukrajině.

Po schůzce obou zástupců list The Wall Street Journal napsal s odvoláním na americké ministerstvo zahraničí, že Rusko porušuje dohodu, když neumožňuje provádět inspekce jaderných zbraní a brání se setkáním, kde by se projednaly překážky bránící naplnění dohody.

Zasedání bilaterální komise se mělo konat od 29. listopadu do 6. prosince v Káhiře. Rusko se odmítlo zúčastnit schůzky kvůli „nepřátelství a lhostejnosti“ USA. Washington už na konci loňského roku obvinil Rusko, že své závazky plynoucí z dohody Nový START nedodržuje, když odmítá americkým vyslancům dovolit provádět inspekce na svém území.

Rjabkov tehdy uvedl, že současný stav rusko-amerických vztahů neumožňuje nové setkání ohledně jaderné dohody. Dnes tvrdil, že Rusko dodržuje ustanovení týkající se početních limitů odpalovacích zařízení a hlavic. Podle agentury Reuters řekl, že nebylo stanoveno žádné datum nových rozhovorů o dohodě.

Rjabkov uvedl, že po schůzce s americkou velvyslankyní USA vznesly své požadavky a že otázka dohody START-3 z roku 2010 stála mimo požadavky spojené s válkou na Ukrajině: „Pokus prezentovat vše spojené s otázkou bilaterální komise zaměřené na jednání o dohodě START-3 jako samostatné téma, které se nahlíží mimo kontext války na Ukrajině, podnikla americká strana už dříve.“ Podle něj se změnilo jen jediné - už je to veřejné, napsal list Kommersant.

Rjabkov však podobný postup odmítl. Uvedl, že Rusko nemůže toto téma vnímat „mimo kontext stále nepřátelštějšího amerického kurzu“ vůči Moskvě.

Nový START má kořeny na začátku 90. let minulého století, kdy první dohodu START podepsali prezidenti USA a Sovětského svazu George Bush starší a Michail Gorbačov. Dohodu Nový START pak v dubnu 2010 v Praze uzavřeli Barack Obama a Dmitrij Medveděv. Původně měla platit jen deset let, ale Joe Biden se po nástupu do funkce rozhodl prodloužit dohodu do roku 2026. O jejím případném rozšíření měli zástupci Moskvy a Washingtonu jednat už dříve, Rusko však jednání odložilo, aniž navrhlo nový termín.