Článek
Paříž, Berlín a Varšava už na sklonku června oznámily, že chtějí spojit síly při nákupech přesných zbraní s delším dosahem. Nyní společně s Římem hodlají spolupráci rozšířit i na vývoj raket dlouhého doletu, uvedla agentura Reuters s odkazem na společné prohlášení na okraj summitu NATO ve Washingtonu.
Stávající evropské zásoby střel s plochou dráhou letu zahrnují poměrně staré a nákladné systémy jako britský Storm Shadow, francouzský SCALP a německý Taurus. Nové řízené střely by je měly doplnit a částečně nahradit.
Washington a Berlín ve středu oznámily, že Spojené státy budou v Německu od roku 2026 umisťovat na určitou dobu střely s dlouhým doletem a hypersonické rakety. To by mělo podle společného prohlášení obou zemí posílit ochranu evropských členů Severoatlantické aliance.
Rozhodnutí Spojených států přesunout na území Německa střely dlouhého doletu vyvolalo ostrou reakci Ruska, které pohrozilo, že na rozmístění „odpoví vojensky“.
V Německu budou občas americké střely s dlouhým doletem a hypersonické rakety
„Ruská reakce na rozmístění amerických raket v Německu bude tvrdá a adekvátní,“ nechala se slyšet Valentina Matvijenková, šéfka Rady federace, horní komory ruského parlamentu.
Moskva vzápětí komentovala také zprávu o společném vývoji řízených střel dlouhého doletu. Naznačila, že jde o potenciální ohrožení Ruska. Agentura TASS pak v této souvislosti poznamenala, že podle webu listu Frankfurter Allgemeine Zeitung vyvíjené rakety budou mít dolet přes 1000 kilometrů a budou schopny „zasáhnout ruské cíle z německého území“.