Článek
„Prostě odmítla se sebrat a odejít do bezpečí, jde prý o běžný déšť. (…) Nedovedla si představit, že dojde k tak strašné situaci.“
Těmito slovy popsal katarskému mediálnímu domu al-Džazíra Mahmúd Abdulkarim, obyvatel města Derna na pobřeží severovýchodní Libye, osudové rozhodnutí své matky.
Její obydlí následně smetla obrovská záplava a žena se zařadila mezi tisíce obětí přírodní katastrofy.
Záplavy v Libyi jsou nejtragičtější v dějinách Afriky, město Derna je poseté mrtvolami
Záchranné složky a dobrovolníci i ve čtvrtek v Derně uprostřed obrazů zkázy počítali oběti a hledali přeživší.
Libyjské ministerstvo vnitra uvedlo ve čtvrtek dosavadní počet identifikovaných mrtvých ve městě na 3840, více než 10 000 lidí se ale stále pohřešuje. Podle starosty Derny může být konečný počet obětí v jeho městě mezi 18 a 20 tisíci.
Do Derny mezitím dorazily záchranné týmy z Egypta, Kataru, Spojených arabských emirátů, Tuniska a Turecka.
Pomoc poslala – jako vzácné gesto solidarity – i mezinárodně uznaná libyjská vláda z Tripolisu. Východ Libye včetně Derny přitom ovládá vzbouřený polní maršál Chalífa Haftár.
Teplé moře a hory jako smrtící kombinace
Smrtící záplavy způsobila v neděli na severovýchodě Libye tlaková níže Daniel, která se o týden dříve zformovala nad jihovýchodní Evropou a způsobila mimořádné deště v Řecku a Bulharsku. Tam však její následky nebyly zdaleka tak tragické jako v Libyi.
Odborníci oslovení listem Süddeutsche Zeitung (SZ) mají o důvodech katastrofy jasno.
„Tento druh níží (nazývaných též medikán, pozn. red.) má potenciál nechat svou srážkovou zátěž spadnout v poměrně malých oblastech, což pak způsobuje záplavy,“ řekl SZ klimatolog Mojib Latif z Helmholtzova centra pro výzkum oceánů v německém Kielu.
Velká voda spláchla v Libyi celá města, mrtvých jsou tisíce
Přesně to se stalo v Libyi: níže Daniel tam narazila na vrchovinu Džebel Achdar, která se nad severovýchodním pobřeží zvedá do výšky asi 900 metrů, a srážky z ní vypadly ve velkém množství na malém území.
Intenzita deště byla ohromující: například pobřežní libyjské město al-Bajdá registrovalo za kritických 24 hodin 414 milimetrů srážek. Průměrný úhrn za celý měsíc září je přitom jen 13 milimetrů.
V libyjském městě Derna ukládají těla obětí katastrofální záplavy do masových hrobů
Experti se shodují na tom, že ničivý potenciál tlakové níže Daniel umocnilo mimořádně teplé Středozemní moře, jehož teplota na konci letošního léta převyšuje dosud běžné hodnoty o 2 až 3 °C.
„Změna klimatu takovou situaci ještě zhoršuje. (…) Kvůli vyšší teplotě moře může bouře absorbovat více vlhkosti,“ vysvětluje odborník na klima Karsten Haustein s tím, že v nadcházejících letech v souvislosti s globálním oteplováním budou podobné bouře jako Daniel s jistotou ničivější než dříve.
Zkázu umocnily protržené přehrady
V případě nejhůře postiženého města Derna hrál roli ještě jeden faktor, a to existence dvou přehrad, které se nacházely v údolí svažujícím se z pobřežních kopců přímo do města. Toto údolí (vádí) je po většinu roku suché a voda jím proteče jen po (zpravidla nečetných) deštích.
Přehrady nad městem Derna v Libyi
Hráze obou přehrad – z nichž ta níže položená leží prakticky na okraji města – nevydržely nápor nebývale velkého množství spadlé vody, protrhly se a obří povodňová vlna pak smetla vše, co jí stálo v cestě. Včetně pětiny celého města, neodolaly ani několikapatrové budovy.
Skupina vědců sice v roce 2022 upozornila na špatný stav přehrad a libyjské úřady vydaly před příchodem bouře Daniel pokyn k evakuaci, málokdo to však bral vážně. A odborníci se zatím neshodnou, zda by i při perfektním technickém stavu vůbec bylo možné, aby takový nápor vody vydržely.
Snímky zachycující situaci před a po záplavách v Derně:
