Článek
„Jsem přesvědčen, že závěrečná deklarace musí obsahovat sdělení o genocidě a historickém otrockém jhu našich národů, a to včetně reparací,“ prezentoval podle serveru TeleSur pozici, s kterou přijel na dlouho očekávaný summit s evropskými lídry do Bruselu, Ralph Gonsalves, premiér ostrovního karibského státu Svatý Vincenc a Grenadiny a současný prezident Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC) .
Zejména malé karibské státy příslibem reparací podmiňovaly shodu nad závěrečným dokumentem ze summitu, který se sešel po dlouhých osmi letech. Evropské státy sice předběžně souhlasily s vyjádřením lítosti nad otrokářskými praktikami, k finančním reparacím však svolit nechtěly. Vyřešit neshodu se během dvoudenního jednání nepodařilo.
USA se snaží rozbít spojenectví Venezuely s Moskvou. Ve hře jsou sankce na ropu
Z transatlantického obchodu s otroky, dováženými za nelidských podmínek z Afriky na práci na koloniálních plantážích v Americe, bohatly firmy a jednotlivci v Portugalsku, Španělsku, Nizozemsku a dalších zemích. Paradoxní je, že Spojené království, které mělo z evropských zemí z obchodu asi největší prospěch, u jednání chybělo – z Evropské unie vystoupilo a summitu se neúčastnilo.
„Znepokojení“ místo agresivní války
Dalším podstatným sporným bodem mezi Evropany a Lationameričany byl postoj k válce na Ukrajině. Snaha EU promítnout do závěrečné deklarace formulaci jasně odsuzující Rusko jako viníka agresivní války na Ukrajině neprošla přes několik latinskoamerických zemí tradičně nakloněných Moskvě, jako je Kuba, Nikaragua a Venezuela.
Ty podle serveru Politico chtěly komunikovat pouze „politování a znepokojení“ nad válečným konfliktem. Evropané to odmítli – podle lucemburského premiéra Xaviera Bettela citovaného agenturou Reuters není možné „zneužít komuniké k přepisování historie“.
Valné shromáždění OSN odsoudilo anexi části Ukrajiny. S Ruskem hlasovaly čtyři země
Premiér Petr Fiala (ODS), který na summitu zastupoval Česko, podle ČTK připustil, že se zmíněnými státy „byla velmi obtížná debata“. Předseda české vlády přesto ocenil, že summit pomohl rozšířit možnosti obchodní spolupráce se zeměmi Latinské Ameriky. Vedle snazšího pronikání na tamější trhy může mít Česko zájem i o dovoz strategických surovin, jako je měď či lithium, na které je Latinská Amerika bohatá.
Od summitu se mj. očekávalo, že odstraní poslední překážky k uzavření zóny volného obchodu mezi státy sdružení MERCOSUR (jeho plnými členy jsou Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay) a Evropskou unií. O dohodě se jedná již více než 20 let a bude-li letos skutečně podepsána, vznikne jedna z největších oblastí volného obchodu na světě.
Rakousko odmítá obchodní dohodu EU s Jižní Amerikou. Kvůli požárům v Amazonii
