Článek
„Otázka zůstává otevřená, dokud nebudou splněny naše požadavky. Ty jsou platné a budou prosazovány jakýmkoli způsobem,“ řekl na dotaz německé agentury DPA Alexandros Papaioannu, mluvčí řeckého ministerstva zahraničí, podle nějž by „jednání velmi pozitivně přispěla k další podpoře řecko-německých vztahů“.
K jednáním o reparacích vyzvalo Řecko Němce už v červnu 2019 za vlády levicového premiéra Alexise Tsiprase. Řecká parlamentní komise pak odhadla výši válečných škod způsobených Německem na nejméně 289 miliard eur (7,62 bilionu korun). Suma zahrnuje i nucenou půjčku, kterou muselo Řecko během války poskytnout Německé říšské bance.
Atény před volbami hrají s kartou německých reparací
V říjnu 2020 Berlín výzvu z Atén odmítl. Vláda dnešního konzervativního předsedy vlády Kyriakose Mitsotakise v lednu 2020 potvrdila, že otázka reparací zůstává pro Řecko otevřená. Podle Weltu se však zatím vyhýbala tlaku na Berlín v této otázce.
Okupace do 1944
Nacistické Německo napadlo Řecko a Jugoslávii 6. dubna 1941. Němci obě země dobyli a Řecko okupovali až do roku 1944. Tehdy se museli stáhnout, protože kvůli postupu Sovětské armády přes Balkán jim hrozilo odříznutí od Německa.
Během okupace zabili Němci desítky tisíc řeckých civilistů. Mnozí další Řekové padli v partyzánských bojích.
| Také Polsko žádá odškodnění |
|---|
| Kromě Řecka se reparací domáhá také Polsko. |
| Dřívější komunistický režim se jich přitom zřekl. |
| Otázku reparací nastolila vláda konzervativní strany PiS. |
| Zprávu o výši škod zpracovala i v Polsku parlamentní komise, zatím ji však nezveřejnila. |
| Podle starších odhadů utrpělo Polsko za okupace škody ve výši 800 miliard eur (20,84 bil. korun). |