Článek
„My, představitelé Francie, Německa, Spojených států a Spojeného království, jsme zděšeni z útoku proti Sergejovi a Juliji Skripalovým v Salisbury ve Spojeném království 4. března 2018,” stojí ve společném prohlášení USA, Francie, Británie a Německa. Neexistuje podle nich „žádné přesvědčivé alternativní vysvětlení”, než že za útokem stojí Rusko. Neochota odpovědět na britskou žádost o vysvětlení „dál podtrhuje zodpovědnost” Moskvy.
„Je to útok na suverenitu Spojeného království a jakékoli takové užití ze strany státu je jasným porušením Úmluvy o chemických zbraních a mezinárodního práva. Ohrožuje to bezpečnost náš všech,” dodali v prohlášení francouzský prezident Emmanuel Macron, německá kancléřka Angela Merkelová, americký prezident Donald Trump a britská premiérka Theresa Mayová a zdůraznili mimořádnost útoku: „Toto použití armádní nervové látky – typu, který byl vyvinut Ruskem – představuje první útočné použití nervové látky v Evropě od druhé světové války."
Londýn, Washington, Paříž a Berlín ve čtvrtečním společném prohlášení vyzvaly Moskvu, aby poskytla Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) úplné informace o látce Novičok, kterou vyvinula armáda v Sovětském svazu v 70. a 80. letech minulého století. Právě nervově paralytická látka Novičok podle britské premiérky Theresy Mayové otrávila Skripala a jeho dceru Juliji.
Varovná slova z NATO
„Použitá látka je jednou z nejtoxičtějších, co kdy byly vyvinuty," poznamenal k britskému incidentu generání tajemník NATO Jens Stoltenberg. Severoatlantická rada už o situaci jednala ve středu. Spojenci vyjádřili solidaritu s Británií, nabídli jí podporu při vyšetřování a vyzvali Rusko, aby odpovědělo na otázky Londýna ohledně celé věci.
Také Stoltenberg prohlásil, že je za incident velmi pravděpodobně odpovědné Rusko. Připomněl, že útok se stal v situaci „bezohledného chování” Ruska v posledních letech. Zmínil anexi Krymu, ruskou podporu separatistům na východě Ukrajiny, vojenskou přítomnost ruských sil na moldavském a gruzínském území, ruské vměšování do dění v Černé Hoře i jinde na západním Balkáně či ruské pokusy podkopat demokratické volby a instituce.
Rusko podle Stoltenberga v minulém desetiletí modernizovalo své ozbrojené síly a výrazně do nich investovalo. Vyvíjelo nové zbraně, včetně nukleárních. „Rusko ve své vojenské doktríně i cvičeních integrovalo konvenční a nukleární válku,” upozornil.
Toto „rozmazání hranice” mezi konvenčním a nukleárním konfliktem podle něj snižuje ruský práh k použití atomových zbraní. A ruské rozmazání hranice mezi mírem, krizí a válkou je podle něj „destabilizující a nebezpečné”.
Žádná nová studená válka
Alianční reakce podle něj zůstává „pevná, obranná a proporční”. NATO nebude Rusku odpovídat „tankem na tank, raketou na raketu či dronem na dron”. „Nechceme novou studenou válku a nepřejeme si být zataženi do nových závodů ve zbrojení,” upozornil Stoltenberg.
Takové závody nemají podle něj vítěze, jsou jen drahé a nebezpečné. „Ale ať tu nejsou pochyby: NATO bude bránit všechny spojence proti libovolnému nebezpečí,” řekl. Aliance má podle něj k dispozici potřebné konvenční síly, ale i bezpečný a efektivní jaderný odrazovací prvek.
Aliance se ale také bude snažit dál prosazovat mezinárodní smlouvy kontrolující zbrojení a hledat "smysluplný politický dialog s Ruskem".