Článek
Něbenzja podle agentury TASS poukázal na to, že „na Západě se objevuje stále více nekrologů vysoce postavených vojenských pracovníků, kteří zmizeli při procházce v horách nebo náhle zemřeli na infarkt“. Své tvrzení ale nepodložil žádným důkazem.
„Opakovaně jsme naše západní kolegy varovali před takovým scénářem a jeho důsledky,“ pokračoval Něbenzja. „Ne všichni si dosud uvědomili skutečný stav věcí na frontě a vyhlídky Ukrajiny jako státu, pokud bude mít tento konflikt vojenské řešení,“ dodal
V ruských médiích se opakovaně objevují informace o tom, že ruské jednotky zasáhly vojenská zařízení na Ukrajině, kde působili nebo bydleli západní dobrovolníci a instruktoři. Nejčastěji bývá v této souvislosti zmiňována Francie, zejména poté, co prezident Emmanuel Macron na konci února nevyloučil možnost vyslání vojáků na Ukrajinu.
O pár dní později šéf ruské rozvědky (SVR) Sergej Naryškin prohlásil, že Francie již „připravuje bojový personál k vyslání do Kyjeva“. V první fázi to měly být podle něj 2000 příslušníků Francouzské cizinecké legie.
Server business-gazeta.ru tvrdí, že podle Ruska „francouzští žoldáci“ na straně Ukrajiny bojují už delší dobu a Moskva opakovaně žádá Paříž, aby vysvětlila přítomnost svých mužů v ukrajinských vojenských zařízeních. Několikrát kvůli tomu dokonce předvolala francouzského velvyslance v Rusku, který obvinění Moskvy opakovaně odmítá.
Cizinecká legie
Francouzská cizinecká legie je elitní jednotka francouzských ozbrojených sil.
Vznikla v roce 1831 jako jednotka zahraničních dobrovolníků, protože po červencové revoluci 1830 cizinci nesměli sloužit v regulérních jednotkách francouzské armády.
Původně byla cizinecká legie určena k ochraně francouzských kolonií, ale účastnila se obou světových válek.
Po rozpadu francouzského koloniálního panství byla existence legie ohrožena, krizi ale dokázala překonat. Jednotky cizinecké legie pak v 90. letech minulého století sloužily v mírových silách OSN v bývalé Jugoslávii či za první války v Perském zálivu (1990–1991).
Příslušníci cizinecké legie, kteří nesmí sloužit pod svým pravým jménem, mohou po třech letech odsloužených se „ctí a věrností“ požádat o francouzské občanství. Stejné privilegium má i legionář, který byl zraněn v boji. Je to v souladu se slavným heslem legie, podle kterého se cizinec stává „synem Francie nikoliv krví přijatou, ale obětovanou“.
