Článek
Něbenzja podle agentury TASS poukázal na to, že „na Západě se objevuje stále více nekrologů vysoce postavených vojenských pracovníků, kteří zmizeli při procházce v horách nebo náhle zemřeli na infarkt“. Své tvrzení ale nepodložil žádným důkazem.
„Opakovaně jsme naše západní kolegy varovali před takovým scénářem a jeho důsledky,“ pokračoval Něbenzja. „Ne všichni si dosud uvědomili skutečný stav věcí na frontě a vyhlídky Ukrajiny jako státu, pokud bude mít tento konflikt vojenské řešení,“ dodal
V ruských médiích se opakovaně objevují informace o tom, že ruské jednotky zasáhly vojenská zařízení na Ukrajině, kde působili nebo bydleli západní dobrovolníci a instruktoři. Nejčastěji bývá v této souvislosti zmiňována Francie, zejména poté, co prezident Emmanuel Macron na konci února nevyloučil možnost vyslání vojáků na Ukrajinu.
Francie chystá podle Ruska vojáky na Ukrajinu. Budou první na řadě, pohrozil šéf ruské rozvědky
O pár dní později šéf ruské rozvědky (SVR) Sergej Naryškin prohlásil, že Francie již „připravuje bojový personál k vyslání do Kyjeva“. V první fázi to měly být podle něj 2000 příslušníků Francouzské cizinecké legie.
Server business-gazeta.ru tvrdí, že podle Ruska „francouzští žoldáci“ na straně Ukrajiny bojují už delší dobu a Moskva opakovaně žádá Paříž, aby vysvětlila přítomnost svých mužů v ukrajinských vojenských zařízeních. Několikrát kvůli tomu dokonce předvolala francouzského velvyslance v Rusku, který obvinění Moskvy opakovaně odmítá.
Cizinecká legie
Francouzská cizinecká legie je elitní jednotka francouzských ozbrojených sil.
Vznikla v roce 1831 jako jednotka zahraničních dobrovolníků, protože po červencové revoluci 1830 cizinci nesměli sloužit v regulérních jednotkách francouzské armády.
Původně byla cizinecká legie určena k ochraně francouzských kolonií, ale účastnila se obou světových válek.
Po rozpadu francouzského koloniálního panství byla existence legie ohrožena, krizi ale dokázala překonat. Jednotky cizinecké legie pak v 90. letech minulého století sloužily v mírových silách OSN v bývalé Jugoslávii či za první války v Perském zálivu (1990–1991).
Příslušníci cizinecké legie, kteří nesmí sloužit pod svým pravým jménem, mohou po třech letech odsloužených se „ctí a věrností“ požádat o francouzské občanství. Stejné privilegium má i legionář, který byl zraněn v boji. Je to v souladu se slavným heslem legie, podle kterého se cizinec stává „synem Francie nikoliv krví přijatou, ale obětovanou“.
Kneisslová jako ruská expertka v Radě bezpečnosti? Okurková sezona, vysmívá se rakouská diplomacie
