Západní hydra mě nepustila na Maltu, stěžuje si Zacharovová

Zacharovová to však vidí jinak. Západ podle agentury TASS označila za „hydru“.

„Kolik intrik už tato západní hydra spáchala vůči všem, včetně ruských diplomatů,“ povzdechla si Zacharovová na svém telegramovém účtu nad rozhodnutím, které jí zabrání jet na Maltu. Uvedla ale zároveň, že jí vlastně udělalo radost. „Mohu totiž jít na koncert do Kremelského paláce, kde vystupuje dětský soubor Domisolka,“ napsala.

Lavrovova přítomnost může způsobit na zasedání potíže. Loni kvůli němu do Skopje nedorazili zástupci Polska, pobaltských států a Ukrajiny, která se už třetím rokem brání ruské ozbrojené agresi, připomněla před časem agentura Reuters.

Na závěr jednání tehdy země schválily předsednictví Malty pro letošní rok. Původně ho mělo převzít Estonsko, ale Rusko, které má právo veta, tento krok zablokovalo. Nástup neutrální Malty do vedení nakonec ministři vyjednali na poslední chvíli.

Změnu pro letošek také přichystal Kyjev. Na jednání se chystá ministr zahraničí Andrij Sybiha, který má v plánu kromě jednání OBSE také celou řadu bilaterálních schůzek, uvedla podle stanice TV5 Monde ukrajinská diplomacie. K přítomnosti Lavrova se ale nevyjádřila.

Ruský ministr zahraničí je podobně jako prezident Vladimir Putin od roku 2022 na individuálních sankčních seznamech EU. Součástí postihu je zmrazení případného majetku v unijních zemích.

Brusel uvalil na Lavrova sankce kvůli jeho roli ve válce na Ukrajině, ale nezakázal mu cestovat na území Unie ve snaze ponechat otevřený komunikační kanál s Moskvou.

To ale neplatí pro Zacharovovou, přičemž sankce EU, Británie, Japonska, Austrálie, Nového Zélandu, Ukrajiny, Spojených států či Švýcarska jsou proti ní jako představitelce kremelské státní propagandy a dezinformační politiky uplatňovány také od roku 2022.

Na kanadském sankčním seznamu je uvedena již od roku 2020.