Zaměstnanec britského ministerstva rezignoval kvůli prodeji zbraní Izraeli

Odchod z ministerstva Smith oznámil v pátek, přičemž text jeho rezignace se dostal do rukou reportérům BBC.

V rezignaci nyní již bývalý zaměstnanec ministerstva uvádí, že se během působení na britské ambasádě v irském Dublinu podílel na vládním vyhodnocování licencí na vývoz zbraní na Blízký východ. V této roli prý s kolegy „každý den“ viděli „jasné a nepopiratelné případy“ porušování mezinárodního práva v Gaze ze strany Izraele.

„Vysocí představitelé izraelské vlády a armády otevřeně vyjadřují genocidní záměry. Izraelští vojáci se natáčejí, jak záměrně pálí, ničí a rabují civilní majetek. Celé ulice a univerzity byly zničeny, humanitární pomoc je blokována a civilisté jsou pravidelně zanecháváni bez bezpečného úkrytu, kam lze uniknout. Sanitky Červeného půlměsíce jsou napadány a školy a nemocnice jsou pravidelně cílem útoků. Toto jsou válečné zločiny,“ píše Smith ve své rezignaci.

Z tohoto důvodu podle něj není nic, co by ospravedlnilo skutečnost, že Británie Izraeli nadále prodává zbraně. O svém znepokojení údajně informoval všechny vrstvy ministerstva, dostalo se mu však vždy jen vyjádření, že jeho obavy budou brány v potaz.

„Ministři tvrdí, že má Spojené království jeden z největších a nejtransparentnějších systémů licencování zbraňových exportů na světě, ale opak je pravdou. To, že je plně autorizovaný pracovník vyjadřující vážné obavy o možné ilegalitě na tomto ministerstvu takto ignorován, je hluboce znepokojující. Jakožto veřejný činitel je mou povinností na toto znepokojení upozornit,“ uvedl dále Smith.

Zatímco bezprecedentní úroveň disentu mezi zaměstnanci státní správy kvůli válce v Gaze byla zaznamenána nejen v Británii, ale i ve zbytku Evropy a v USA, tak dosud se vyskytl jen velmi malý počet takzvaných rezignací z principu. Smithův případ je tak pro britskou vládu extrémně ojedinělý.

On sám sice uznává, že na ministerstvu zastával poměrně nízké postavení, ale to dle jeho slov vyžadovalo „odbornost v otázkách politiky prodeje zbraní a dlouhou kariéru v diplomatické službě“.

Podle údajů britské organizace Kampaň proti obchodu se zbraněmi povolila Británie od roku 2008 prodej zbraní Izraeli v celkové hodnotě 574 milionů liber (17 miliard korun). Předchozí britská vláda nedávno uvedla, že je Izraeli nyní prodáváno „jen relativně malé množství zbraní“, přičemž hodnota britských zbraní prodaných Izraeli v roce 2022 činila 42 milionů liber (1,2 miliardy korun).

Dle vyjádření ministerstva zahraničí nový ministr David Lammy hned první den ve funkci spustil šetření, zda Izrael v Gaze dodržuje mezinárodní humanitární právo. „Tato vláda je odhodlána prosazovat mezinárodní zákon. Jasně jsme řekli, že nebudeme exportovat zboží, pokud by mohlo být použito ke spáchání nebo umožnění vážného porušení mezinárodního humanitárního práva,“ řekl mluvčí ministerstva.

Izrael obvinění z toho, že by v Gaze porušoval mezinárodní humanitární zákony, opakovaně popírá. Při předešlém případu veřejného disentu západních představitelů izraelská vláda uvedla, že jedná za účelem porážky Hamásu jakožto „genocidní teroristické organizace, která páchá válečné zločiny a zločiny proti lidskosti“.

Britský právník a vrchní žalobce mezinárodního trestního soudu Karim Khan ovšem v květnu kvůli páchaní válečných zločinů zažádal o vydání zatykače nejen na vůdce Hamásu, ale také na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Jo’ava Galanta.