Článek
List Welt dále napsal, že EPPO ve vyhlášení na webu neupřesnil, co je předmětem prověrky, avšak uvedl, že šetření se soustředí na nákup proticovidových vakcín ze strany Evropské unie během vrcholu pandemie.
Textové zprávy Komise neposkytla
„Šlo se o jedinou smlouvu, u níž nebyl v určitých fázích jednání přítomen společný vyjednávací tým,“ poznamenal Welt.
Americký deník The New York Times loni v dubnu napsal, že von der Leyenová a Bourla vedli osobní konzultace o poskytování vakcín, a to i prostřednictvím textových zpráv. EK však nevyhověla žádosti novinářů o zveřejnění obsahu těchto zpráv, a odmítla dokonce potvrdit jejich existenci, ačkoli sama von der Leyenová se o nich zmínila. Ta v rozhovoru pro média z dubna 2021 prozradila, že si s Bourlou vyměňovala SMS po dobu jednoho měsíce, když spolu jednali o rozsáhlé zakázce na vakcínu. Letos v červnu sdělila, že SMS už nemá.
Evropská komise tvrdila, že je povinna poskytnout pouze archivní dokumenty. Podle EK se na SMS zprávy nebo podobné formy komunikace tato povinnost nevztahuje, protože mají „krátkou životnost a je nepravděpodobné, že by obsahovaly důležité informace“ o rozhodnutích nebo jiných významných činnostech úředníků instituce.
Polsko vyhrožuje Evropské komisi sesazením von der Leyenové
Státy později chtěly vycouvat
Emily O’Reillyová, ombudsmanka EU, letos v lednu uvedla, že takový přístup „nesplňuje příslušné požadavky na transparentnost a úřední standardy“ Evropské komise.
Ve smlouvě z května 2021 se Komise zavázala koupit od společnosti Pfizer 900 milionů dávek vakcíny s opcí na nákup dalších 900 milionů. Jeden z představitelů společnosti Pfizer nedávno Evropskému parlamentu řekl, že společnost nesjednala smlouvu o nákupu vakcín prostřednictvím textových zpráv, napsal Politico.
Když Evropská komise úmluvu v květnu 2021 oficiálně oznámila, měla již Unie zajištěny stovky milionů vakcín od několika výrobců léků včetně dalších 600 milionů dávek očkovací látky od společnosti Pfizer/BioNTech zajištěných v rámci dvou předchozích smluv.
Dohodu podpořily všechny vlády EU, avšak později ji některé z nich zpochybnily a snažily se znovu vyjednat nebo omezit dodávky od společnosti Pfizer a dalších výrobců vakcín v souvislosti s poklesem proočkovanosti a rostoucím rizikem plýtvání.