Článek
Zakotvení ochrany oznamovatelů do právních předpisů jednotlivých států vychází z evropské směrnice z října 2019, lhůta pro její začlenění do právních řádů členských států uplynula předloni v prosinci. Komise svůj záměr zažalovat ČR a dalších sedm států oznámila v polovině února. Porušení povinností plynoucích z unijních smluv se podle Bruselu týká také Německa, Estonska, Španělska, Itálie, Lucemburska, Maďarska a Polska.
Pokuta poroste do splnění
Mluvčí soudu ve čtvrtek uvedl, že nejvyšší justiční orgán EU obdržel žalobu komise v pondělí. Komise po soudu požaduje, aby Česku vyměřil za nerespektování pravidel paušální pokutu a také stanovil částku, která se bude načítat každý den do doby, než země normu zavede.
Česká vláda předložila Sněmovně návrh zákona na ochranu oznamovatelů koncem loňského listopadu. Nyní je v dolní komoře před druhým čtením, při němž mohou poslanci předkládat pozměňovací návrhy. Mohlo by se uskutečnit na dubnové schůzi. V úvodním kole projednala Sněmovna předlohu v polovině ledna. Ústavně-právní výbor začátkem března doporučil, aby se vztahovala i na přestupky.
Snaha o legislativní úpravu tzv. whistleblowingu se v Česku objevila v minulých volebních obdobích opakovaně. Žádný z dosud předložených návrhů ale nebyl přijat.
Směrnice z roku 2019 je podle EK klíčová při prosazování unijního práva v těch oblastech, kde může jeho porušení vést k poškození veřejných zájmů. Týká se to nejrůznějších politik od ochrany životního prostředí přes zadávání veřejných zakázek po jadernou bezpečnost.
Kauza Dozimetr ukázala, jak chybí ochrana oznamovatelů
