Hlavní obsah

Zákaz dodávek zbraní do Egypta porušuje dvanáct zemí EU včetně ČR

Aktualizováno

Dvanáct z osmadvaceti států Evropské unie nerespektuje unijní zákaz vývozu zbraní a zbrojního materiálu do Egypta. Podle agentury DPA to uvedla mezinárodní organizace hájící lidská práva Amnesty International (AI) s tím, že mezi hříšníky jsou Česká republika a Slovensko.

Foto: Asmaa Waguih, Reuters

Egypt nasazuje v ulicích ozbrojené síly.

Článek

Unijní státy se dohodly na pozastavení licencí na vývoz zbraní do Egypta v roce 2013 poté, co tamní bezpečnostní jednotky krvavě potlačily demonstraci příznivců sesazeného prezidenta Muhammada Mursího. Zákrok si tehdy vyžádal stovky obětí. Unijní embargo se týká veškerého vybavení, které by mohlo být použito k „vnitřním represím”.

Egypt ale podle AI nadále dostává pěchotní zbraně, munici, opancéřovaná vozidla, vojenské vrtulníky i sledovací techniku.

Zákaz porušovalo dvanáct zemí včetně těch největších. Jsou to Německo, Velká Británie, Francie, Itálie a Španělsko, ale také Bulharsko, Polsko, Česká republika, Rumunsko, Slovensko, Maďarsko, Kypr, a navíc i přistupující Srbsko.

Česká republika dodává do Egypta ruční zbraně, v roce 2014 vláda vydala 26 licencí na vývoz zbraní a munice za 19,9 miliónu eur. Praha oznámila OSN, že v letech 2013 až 2015 dodala Káhiře 80 953 pistolí a revolverů.

Francie poskytla licence na vývoz zbraní za sto miliónů eur, jsou mezi nimi i výbušniny, torpéda a rakety, ale také stovka obrněných vozidel Sherpa, která se využívají při potlačování protestů. Itálie vyvezla zbraně za 33,9 miliónu eur. Opět mezi nimi jsou i ruční zbraně.

Ministerstvo se hájí 

Ministerstvo zahraničí ČR uvedlo, že při udílení vývozních licencí bere do úvahy i mezinárodně právní závazky ČR, stejně jako vliv na situaci v konkrétní zemi a na bezpečnostní situaci v regionu.

"Každý exportní případ je posuzován z pohledu povahy dodávaného vojenského materiálu a jeho koncového uživatele, včetně aspektu, zda může být konkrétní materiál zneužit vládami k represím civilního obyvatelstva, potlačování demonstrací či jiným způsobům potlačování lidských práv," sdělil tiskový odbor ministerstva.

"V případě Egypta se vývozní politika stala zásadně restriktivnější po událostech v roce 2013 a MZV ČR dosud nepovoluje některé vývozy vojenského materiálu, právě podle výše uvedených zásad," uvedlo ministerstvo.

Kritika ze strany AI

„Skoro tři roky od masového zabíjení, které vedlo EU k výzvě pro své členské státy zastavit dodávky zbraní do Egypta, se tam situace s lidskými právy zhoršuje,“ uvedla zástupkyně ředitele programu Amnesty International pro Blízký východ a severní Afriku Magdalena Mughrabiová.

Zpráva zdůrazňuje zavedení tzv. protiteroristických zákonů a  obrovské množství zatčených – jen v prvních deseti měsících loňského roku jich bylo skoro 12 000. Během ledna letošního roku, kdy se připomínalo pět let od pádu Husního Mubaraka, byly provedeny razie v 5000 káhirských bytech.

Zbrojní expert AI Matthias John vyzval, aby členské státy okamžitě začaly dodržovat vývozní embargo na takové zboží, které může být použito k utlačování obyvatelstva.

„Vzhledem ke stálému porušování lidských práv egyptskou armádou a bezpečnostními jednotkami je pokračování vývozu zbraní z Německa špatným signálem,” prohlásil John.

Situace v Egyptě je složitá, protože současně vede vojenskou operaci proti Islámskému státu na Sinaji, do které musela nasadit i těžké zbraně včetně tanků a letadel. AI varuje, že operace jsou neprůhledné a mají dopad i na civilní obyvatelstvo.

Muhammad Mursí zvítězil s podporou islamistického Muslimského bratrstva v roce 2012 v prvních demokratických prezidentských volbách po pádu autoritářského režimu prezidenta Husního Mubaraka. Po vlně protivládních demonstrací v létě 2013 ale Mursího svrhl vojenský puč, který vedl současný prezident Abdal Fattáh Sísí.

Výběr článků

Načítám