„Zahraniční agent“. Ruská nálepka skutečně změnila vnímání veřejnosti

Opačný názor, že jde o „bojovníky za práva občanů a svobodu slova v Rusku, které se (ruská) moc snaží potrestat, aby zastrašila ostatní“, zvolilo podle VCIOM jen 16 procent dotázaných.

Nepříjemné asociace vyvolávají „zahraniční agenti“ u 20 procent dotázaných Rusů (tuto možnost volilo o pět procent více respondentů než v roce 2022), za zrádce vlasti je považuje 18 procent respondentů (oproti loňskému roku nárůst o 11 procent). Jako špiony je označuje devět procent Rusů (o pět procent méně než loni).

Mezi dalšími citovanými příměry figurují „nepřítel lidu“, „člověk škodící Rusku“ nebo ten, kdo „koná ve prospěch cizího státu“ či „dostává peníze ze zahraničí“, „opozičník“ nebo „rozvědčík“. Pozitivně „zahraniční agenty“ hodnotí pouze dvě procenta dotázaných Rusů.

Zatímco se Rusko ohání, že se při přijetí zákona inspirovalo americkou předlohou – takzvaným zákonem FARA –, historie obou legislativních norem i způsob jejich uplatňování jsou značně odlišné.

Ten americký (Foreign Agents Registration Act - FARA) vznikl v roce 1938 jako opatření proti nacistické propagandě, zatímco jeho novodobá ruská „kopie“ se začala klubat na svět před jedenácti lety jako reakce na sílící opoziční hnutí uvnitř Ruska a slouží hlavně k potírání vlastních občanů, nikoliv k odhalování „cizích vlivů“.

Ruské zařazení na seznam na rozdíl od amerického zásadním způsobem zasahuje do občanských práv jmenovaných. „Zahraniční agenti“ v Rusku nesmějí vykonávat pedagogickou činnost, organizovat veřejné akce, pracovat ve státní správě nebo působit jako členové volebních komisí nebo finančně podporovat politické strany.

Moskva navíc systém letos ještě „zdokonalila“ a v létě připravila zákon o postihu lidí „napomáhajících zahraničním agentům“.

Jak podotkla ve své dřívější srovnávací studii stanice Deutsche Welle, původní americké označení má sice pejorativní nádech i v USA a rovněž vyžaduje viditelné označování publikací a mediálních výstupů, uplatňování zákona v praxi je ale minimální.

Zaměřuje se nikoliv na domácí politickou opozici, ale předně na lobbisty nebo firmy, jejichž práci financuje cizí stát. Musejí být ale prokazatelně řízeni cizí vládou, nemohou se dostat na seznam proto, že jsou například držiteli grantu.

Podle Deutsche Welle bylo v roce 2017 na seznamu FARA 413 organizací a osob, od roku 1966 byl v USA vynesen jediný rozsudek kvůli porušení tohoto zákona. Před soudem se projednávalo celkem sedm případů.

Výsledků průzkumu VCIOM si povšimlo ve své pravidelné denní svodce také britské ministerstvo obrany, které zveřejňuje zprávy na základě poznatků britských tajných služeb. Podle tohoto zdroje Rusko používá pojem „zahraniční agent“ jako úspěšný nástroj manipulace veřejným míněním.

Dosud se americkou legislativou inspirovalo několik států počínaje Austrálií či Kanadou. Zákon o agentech má ovšem i Srbsko a Maďarsko. Nyní by se mohl objevit také na Slovensku.

Jak prohlásil v jednom ze svých předvolebních videoprojevů na Facebooku šéf Směru Robert Fico, Slovensko v případě jeho vládnutí „důsledně zkopíruje“ americký zákon o registru zahraničních agentů, aby „každá Slovenka a každý Slovák věděli, čí píseň zpívají“.

„Pokud budeme ve vládě, nejprve přijmeme veškerá opatření, aby nevládní organizace politického typu jako Transparency International nedostaly ani cent ze států (USA). Za druhé zkopírujeme, ale důsledně zkopírujeme, americký zákon o registru zahraničních agentů a každá takováto organizace, která je financovaná ze zahraničí, bude muset při každém svém výstupu, při každé své aktivitě na území Slovenska uvádět, že je zahraniční agent,“ uvedl Fico.

Následně se na jeho videu přes nápis Transparency International objevilo rudě orámované razítko „zahraniční agent“.