Zacharovová počastovala Macrona „hodinou dějepisu“

Zacharovová podle ura.ru narážela na „francouzskou“ divizi SS, která bránila bunkr vůdce nacistického Německa Adolfa Hitlera.

„Emmanueli, rozhodl jste se zorganizovat divizi Charlemagne II na obranu bunkru (ukrajinského prezidenta Volodymyra) Zelenského,“ poznamenala Zacharovová podle serveru s tím, že „Macron nechápe, co mu říkají jeho podřízení a není si vědom ani toho, co sám říká“.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí dále „připomněla“, že v dubnu 1945 se divize SS Charlemagne a další jednotky postavily na obranu Hitlerova bunkru v Berlíně. Tito vojáci byli poslední, koho ve Třetí říši vyznamenali Rytířským křížem Železného kříže, německým vyznamenáním, které v roce 1939 zřídil Hitler, vyučovala dále Zacharovová.

V rámci pařížských jednání o pomoci Ukrajině prezident Macron prohlásil, že nemůže vyloučit vyslání pozemních sil zemí Severoatlantické aliance na Ukrajinu. Je to zatím nejostřejší výhrůžka na adresu Ruska, které Ukrajinu napadlo.

„Není tu shoda na oficiální podpoře vyslání jakýchkoli pozemních sil. To znamená, že nic nemůže být vyloučeno. Uděláme všechno, co můžeme, abychom zajistili, že Rusko nezvítězí,“ řekl Macron v pondělí na summitu. Ministr zahraničí Stéphane Séjourné později upřesnil, že Francie by vojáky na Ukrajinu neposlala bojovat, ale například kvůli odstranění min nebo kyberobraně.

Podle historických pramenů byla divize SS Charlemagne 25. února 1945 nasazena v Pomořansku a ihned byla napadena a obklíčena Sověty. Vznikly tři náhodně zformované skupiny. První se probojovala k Baltskému moři a byla evakuována přes Dánsko do Meklenburska. Druhá byla kompletně zničena. Třetí skupině se podařilo probít na západ k německým liniím.

Z původních 7500 příslušníků divize jich přežilo první bojové nasazení pouhých 1100 a asi 350 z nich bylo vyvázáno z přísahy věrnosti SS. Ti, kteří v divizi Charlemagne zůstali, se zúčastnili bitvy o Berlín. Dne 2. května 1945 se divize, ze které již zbývalo pouhých 30 mužů, vzdala Sovětům.