Článek
Nová strategie má reagovat na nové výzvy a hrozby 21. století. "Je to akční plán," řekl novinářům generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Nový strategický koncept vymezuje, jaký prostor by aliance měla mít v globalizovaném světě a jak by měla čelit novým či narůstajícím hrozbám, jako jsou kybernetické útoky či nebezpečí šíření zbraní hromadného ničení. Nahradí starší strategii aliance z roku 1999, tedy ještě z doby před teroristickými útoky na Spojené státy z 11. září 2001.
Strategie potvrzuje dřívější závazky, že úkolem NATO je obrana území jeho členů a to, že v případě útoku na jednoho z nich se aliance za něj postaví. Kromě toho ale říká i to, že spojenci mohou působit i mimo území členů NATO.
Dokument je prvním bodem agendy stejně jako úspory – jde o zeštíhlení velitelství NATO a jejich personálu z 13 na sedm tisíc lidí, o redukci bruselského ústředí a aliančních agentur ze sedmi na tři.
Experty především zajímá, jak nová strategie propojí záměr Aliance působit i daleko za hranicemi s negativní zkušeností z afghánské války. Ta spojence vystavila vysokým nákladům, navíc chyběla i technika, zejména vrtulníky. Po rusko-gruzínské válce 2008 mnohé středo- a východoevropské země začaly volat po posílení územní obrany NATO.
Summit pro tento účel stanoví nejdůležitější obranné priority. Spojenci jsou zejména blízko dohodě o propojení alianční raketové obrany vojsk vyslaných do terénu s vyvíjeným americkým deštníkem širší obrany celého území Aliance a obyvatelstva. Příslušný software má přijít na méně než 200 miliónů eur (4,9 mld. Kč) během deseti let. Rozvíjí se i debata o finanční spoluúčasti spojenců na radarech, obranných raketách a dalších součástech systému, které budou mít na svém území.
Výzva Moskvě, ať se zapojí do budování štítu
Do Lisabonu dorazí v sobotu také ruský prezident Dmitrij Medveděv. Od aliance uslyší jasnou výzvu, aby se Moskva, která v minulosti kritizovala úzce americké protiraketové plány exprezidenta George Bushe, do projektu NATO zapojila.
Do alianční protiraketové obrany by se mohla zapojit i Česká republika, která by kupříkladu mohla hostit centrum včasného varování. V minulosti to opakovaně připustili čeští představitelé.
Spor o A-zbraně
Projekt štítu provází delikátní debata mezi Francií a Německem o tom, zda štít nahradí zbývajících asi 240 taktických jaderných bomb USA v Evropě. Podle Berlína jsou už zbytečné, Paříž a většina členů ale trvá na tom, že Aliance odstrašující jadernou sílu stále potřebuje.
Turecko, kde má být postaven protiraketový radar, si s ohledem na obchodní zájmy s Teheránem vymiňuje, aby deštník nebyl výslovně zdůvodňován íránským nebezpečím. „Obranný systém se vyvíjí proti komukoli, kdo má balistické střely a nepatří do NATO,“ řekl turecký prezident Abdullah Gul. Do této skupiny ovšem spadá i Rusko.
Moskva zatím vnímá štít jako nebezpečí, jež oslabí odstrašující sílu jejího jaderného potenciálu. Signalizovala proto, že bude žádat limity pro americké antirakety co do počtu, rozmístění i technických parametrů. Aliance ale chce v Lisabonu naopak nabídnout šéfovi Kremlu Dmitriji Medvěděvovi spolupráci.
Konkrétně zamýšlí nabídnout propojení systémů raketové obrany formou sdílení dat, ne však podíl na velení. Rusko to neodmítlo, čeká na podrobnosti o financování a pokrytí systému.
Odchod, nikoliv útěk
Důležitější pro NATO je momentálně rozšíření smlouvy s Ruskem o dopravě vojenského materiálu do Afghánistánu vlaky přes jeho území a to oběma směry včetně obrněné techniky. Summit hodlá především definovat přibližnou časovou koncovku války proti Tálibánu a předávání odpovědnosti afghánským silám.
Předlohu plánu přiveze prezident Barack Obama. První americké bojové jednotky odejdou v polovině příštího roku a cílovým horizontem je rok 2014.
„Je to cíl realistický, ale ne zaručený,“ řekl v Kábulu civilní představitel NATO Mark Sedwill. Aliance za sebou nemíní zanechat vakuum a v Lisabonu podepíše s afghánským prezidentem Hamídem Karzáím dohodu o dlouhodobém partnerství.
Afghánci by postupně měli přebírat stále větší odpovědnost za bezpečnost své země a mezinárodní síly by se měly zabývat více jejich výcvikem než boji. O Afghánistánu se však má podle expertů hovořit až druhý den summitu.
Bude to komplikovaná otázka také kvůli napjatým vztahům s afghánským prezidentem Hámidem Karzáím. Podle vrchního velitele amerických sil Davida Petraeuse by Karzáí mohl podkopat válečné úsilí. Podle něj chce Karzáí odchod mezinárodních sil dříve, než by to bylo vhodné.
| Alianční priority |
|---|
| nová strategická koncepce |
| přijetí raketového štítu USA |
| plán stažení z Afghánistánu |
| úspory a zbrojní priority |
| spolupráce s Ruskem |
