Článek
„V případě dopravních nehod se mohou jako důkazy použít záznamy z palubních kamer,“ uvedl soud ve svém rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že účastníci nehody musejí poskytnout informace o sobě, pojištění, předložit řidičské průkazy, je podle soudu tvrzení odpůrců, že nahrávka porušuje zákon o ochraně osobních údajů, podružné.
Na Nejvyšší soud se obrátil jeden z řidičů ze Saska-Anhaltska, který se domáhá zhruba 1000 eur (25 tisíc korun) za škody, které mu na autě vznikly při střetu s jiným vozem. Nehodu měl natočenou a soud odmítl nahrávku přijmout jako důkaz, že srážku nezavinil. Každý z řidičů přitom u soudu popisoval nehodu jinak a znalci uvedli, že se mohla stát oběma způsoby. Záznam z kamery by spor vyřešil, soud ho ale odmítl pustit, že se porušují osobnostní práva druhého řidiče.
Používání autokamer pro soukromé účely v Německu není zakázané. Do rozhodnutí německého Nejvyššího soudu ale panovala nepřehledná situace ve využití záznamů jako důkazu o vině či nevině. Mnozí soudci záznamy odmítali. Tvrdili, že důkaz, který vznikne v rozporu se zákonem, v tomto případě se zákonem na ochranu osobních údajů, nemá u soudu co dělat. Jiní jej zase brali při rozhodování v potaz.