Článek
Bělorusko je blízkým spojencem Ruska a je jedinou evropskou zemí, která uplatňuje trest smrti. Ten dosud mohl být udělen za trestné činy, jako je vražda nebo terorismus. Popravy se vykonávají výstřelem do týlu, připomněla agentura Reuters.
Za vlastizradu mohou být na základě novely odsouzeny všechny osoby, které zastávají veřejnou funkci. Současně se za vlastizradu spáchanou úřední osobou nebo vojákem zavádí možnost trestu smrti.
Ze tří na deset dnů se také prodlužuje lhůta, kdy mohou úřady bez rozhodnutí soudu zadržovat podezřelé z vlastizrady, špionáže či jiné protistátní činnosti. Zákon rovněž zavádí trestní odpovědnost za propagaci terorismu, diskreditaci armády, cizích vojsk, polovojenských organizací a také za porušení pravidel při nakládání se státním tajemstvím. Podobný zákon přijalo Rusko po invazi na Ukrajinu před více než rokem.
Bělorusko bude mít novou vojenskou doktrínu
Bělorusko nevyslalo na Ukrajinu vlastní vojáky, ale v únoru 2022 umožnilo Rusku využít své území jako nástupiště k invazi. Od té doby nechává Moskvu využívat svůj vzdušný prostor k útokům na Ukrajinu. V uplynulých měsících byla v Bělorusku odsouzena řada lidí za údajné sabotáže proti ruské armádě.
Bělorusko čelí kritice za to, že jeho soudy opakovaně vynášejí politicky motivované rozsudky nad členy opozice a disidenty. Navzdory mezinárodním protestům poslaly tribunály do vězení v posledních měsících několik významných opozičních představitelů. Začátkem března byl odsouzen k deseti letům za mřížemi nositel Nobelovy ceny za mír a ochránce lidských práv Ales Bjaljacki. O několik dní později soud vyměřil v nepřítomnosti opoziční vůdkyni Svjatlaně Cichanouské trest 15 let vězení za vlastizradu.
Vůdkyně běloruské opozice Cichanouská dostala 15 let vězení. Žije ale v exilu
