Z ruských věznic náhle zmizelo osm známých disidentů

Rusko vězně přesouvá bez informování jejich příbuzných či advokátů běžně, ale přesto je velmi neobvyklé, že by během pár dnů přesunulo hned několik prominentních vězňů s podobným profilem, informuje agentura Reuters. Na základě vyjádření rodinných příslušníků trestaných disidentů se momentálně ví o osmi.

Kromě Orlova, Jašina a Kara-Murzy to jsou ještě Danila Krinari, jenž byl odsouzen za spolupráci se zahraničními vládami, údajný zrádce s německým občanstvím Kevin Lik, aktivistky Lilija Čanyševová a Xenia Fadejevová a umělkyně Saša Skočilenková.

Všech osm Rusko označilo za extremisty, zatímco západní vlády je vnímají jako neprávem zadržené politické vězně.

„Všichni doufáme, že to je dobré znamení,“ řekl k přesunu vězňů známý lidskoprávní advokát Ivan Pavlov, nyní žijící v Praze. „Doufáme, že je pravděpodobně všechny vzali z vězení, aby je v rámci příprav výměny shromáždili na jednom místě,“ dodal.

Oním místem by dle Pavlova, ruskými úřady označeného za „zahraničního agenta“, měla být moskevská věznice Lefortovo. Pokud by pak mělo dojít k jejich výměně, prezident země Vladimir Putin by je musel formálně ospravedlnit a následně by byli letounem posláni na domluvené místo v Evropě. To by dle Pavlova mohlo být na území Německa.

Náhlý přesun vězňů přišel krátce po nezvykle rychlém odsouzení amerického novináře Evana Gershkoviche k šestnácti letům vězení na základě obvinění ze špionáže, které popírá. Rusko již dříve potvrdilo, že o jeho možné výměně jedná.

Stejný den jako Gershkovich byla v tajném procesu odsouzena také rusko-americká novinářka Rádia Svobodná Evropa Alsu Kurmaševová. Ta by si měla odsedět šest a půl roku za údajné šíření nepravdivých informací o ruské armádě. I ona obvinění proti sobě popírá.

Nabízí se také Němec Rico Krieger, který byl, též nezvykle rychle, v sousedním Bělorusku odsouzen k smrti za terorismus. Tamní diktátor Alexandr Lukašenko, blízký spojenec Vladimira Putina, jej v úterý omilostnil.

V ruských věznicích se pak nachází ještě několik Američanů, o něž by mohl mít Bílý dům zájem. Může to být například bývalý mariňák a údajný špion Paul Whelan nebo za drogové zločiny odsouzený Marc Fogel.

A koho by chtěl naopak od Západu získat Kreml? Už dříve naznačil, že by měl zájem o Vadima Krasikova, jenž si momentálně v německém vězení odpykává doživotní trest za vraždu vůdce čečenských povstalců. V Bělorusku k smrti odsouzený Krieger se nyní jeví jako ideální kandidát na výměnu právě za Krasikova.

USA pak vězní dva Rusy usvědčené z vážných kybernetických zločinů, Vladimira Dunajeva a Romana Selezneva. I tato dvojice patří k často zmiňovaným horkým kandidátům na výměnu.

Ve středu pak slovinský soud poslal na rok a půl do vězení ruský pár, jenž se přiznal k tomu, že jsou ruskými špehy v utajení. Konkrétně se vydávali za argentinský pár Ludwiga Gische a Marii Mayerovou, přičemž se má za to, že jejich skutečná jména jsou Artem a Anna Dulcevovi. Když je policie zadržela, našla u nich tolik peněz v hotovosti, že je počítaly celé hodiny. I oni by nyní mohli být součástí jednání o výměně.

„Zdá se, že jsme na pokraji velké výměny s Američany, a nejen s nimi,“ uvedla politoložka Tatiana Stanovajová z nevládní organizace Carnegie Russia Eurasia Center. „Věřím, že hlavním faktorem bylo načasování,“ řekla.

Obě strany se podle Stanovajové snaží výměnu provést ještě před listopadovými americkými prezidentskými volbami. „Americký prezident Joe Biden potřebuje své funkční období zakončit důstojně. Putin má také zájem o to, aby k dohodě došlo ještě před volbami, protože po nich se tato extrémně komplexní a usilovná přípravná práce, do níž je zapojeno několik států, může rozpadnout,“ uvedla.

„Hlavní je, že dostanou svobodu. Jsou to rukojmí a političtí vězni a důležité je dostat jich ven tolik, kolik to bude možné,“ dodal k výměně Pavlov.