Článek
Tak proč se přízeň voličů pohybuje pořád kolem mizerných 14 procent? „To je otázka, kterou si klademe pořád,“ svěřila se listu Financial Times.
Straně, která byla po desetiletí pilířem německého poválečného politického systému, hrozí, že upadne do bezvýznamnosti.
S blížícími se volbami se většina Němců zaměřuje na souboj mezi středopravicovými stranami CDU/CSU a Zelenými. Ti od nominace poslankyně Annaleny Baerbockové (40) na uchazečku o kancléřský úřad minulý měsíc jen zřídkakdy zmizeli z předních stránek novin. Užívají si mediální líbánky, o jakých se SPD může jen zdát.
| Scholzovi Němci věří, straně méně |
|---|
| V přímém souboji o kancléřský úřad by Olaf Scholz porazil jak Armina Lascheta (45 ku 41 procentům), tak Annalenu Baerbockovou (48 ku 41). |
| SPD by ve volbách skončila se 14 procenty až třetí. |
Stále však není jasné, jak se Scholzovi podaří otočit zoufalé volební vyhlídky sociálních demokratů. Experti říkají, že strana je vyčerpaná a bez nových myšlenek poté, co působila jako mladší partner ve třech velkých koalicích s CDU/CSU vedených Angelou Merkelovou (66): mnozí voliči už nevědí, co sociální demokracie znamená.
„Mnoho chudších lidí v nejistých zaměstnáních, kteří volili SPD, nyní podporují protestní Alternativu pro Německo, zatímco vzdělaní a městští voliči strany přeběhli k Zeleným,“ upozorňuje Uwe Jun, politolog z univerzity v Trevíru.
Chabost preferencí vyvolává paniku především mezi poslanci. „Mnoho z nich se bojí, že přijdou o křesla,“ řekla týdeníku Der Spiegel Hilde Mattheisová (66), poslankyně SPD. A dodala: „Bojují o setrvání na ostrově SPD – bez ohledu na to, jak se ostrov smrskne po volbách.“
CDU ve dvou zemských volbách značně oslabila
Alespoň na veřejnosti se strana tváří statečně. Její představitelé ujišťují, že je na kampaň připravena mnohem lépe než Zelení a blok CDU/CSU, který se stále vzpamatovává z rozvratné bitvy o to, kdo by ho měl vést do voleb. Šéf CDU Armin Laschet (60) těsně získal nominaci poté, co porazil Markuse Södera (54), populárního bavorského premiéra a předsedu menší bavorské sesterské CSU.
„Mnoho voličů znechutilo, co se děje v CDU/CSU,“ upozorňuje Kolbeová. „A odchod Merkelové odhaluje, jak prázdná tato strana je – nemají žádnou skutečnou politiku.“
Platforma Zelených je také mělká, usuzuje SPD. „Čím víc se přiblížíme k volbám, tím jasněji budou muset vyložit karty,“ podotýká poslanec SPD Johannes Fechner (49).
Naděje přece umírá poslední
Optimisté v SPD poukazují na řadu pozitivních průzkumů veřejného mínění pro Scholze. Ty ukazují, že tváří v tvář volbě mezi Scholzem a Baerbockovou či mezi Scholzem a Laschetem jako kancléřem by se většina voličů vyslovila pro Scholze.
Průzkum pro nedělník Bild am Sonntag odhalil, že většina voličů věří Scholzovi více než ostatním dvěma, že obnoví německé veřejné finance, vytvoří pracovní místa, zajistí hospodářský růst a bude obratně zastupovat německé zájmy v zahraničí.
Bavorský premiér neuspěl, CDU chce jako nástupce Merkelové Lascheta
Sociální demokraté věří, že do voleb se může hodně změnit. Mají také varování pro Zelené: v roce 2017 Martin Schulz (65), kandidát SPD na kancléře, v průzkumech rostl a zdálo se, že je na cestě k senzačnímu vítězství nad Merkelovou ve volbách do Spolkového sněmu téhož roku. SPD však získala pouhých 20,5 procenta, nejhorší výsledek od války.
„Zelení jsou v tuto chvíli na koni. Ale uvidíme, jestli to opojení opravdu udrží. Zažili jsme totéž s Martinem Schulzem, takže víme, jaké to je,“ shrnula Kolbeová.