Hlavní obsah

Z Krymu utíkají první Tataři

Varšava

Osm rodin krymských Tatarů požádalo na polských hranicích o azyl, uvedla v pátek agentura AFP s odvoláním na mluvčí polských pohraničníků. Ve čtvrtek přešli ukrajinsko-polskou hranici ve vesnici Medyka.

Foto: Vadim Ghirda, ČTK/AP

Krymští Tataři se svou vlajkou protestují proti odtržení poloostrova.

Článek

„Přijali jsme jejich žádost a zahájili příslušné administrativní procedury,“ uvedla mluvčí Angieszka Goliasová a dodala, že než bude jejich žádost vyřízena, mohou být posláni do uprchlického tábora. „Vysvětlovali své rozhodnutí situací na Krymu,“ uvedla ještě k žádosti 32 Tatarů.

Většina z krymských Tatarů, kteří představují dvanáct procent populace na poloostrově, nesouhlasí s ruskou anexí. Za Stalina byli v roce 1944 krymští Tataři  přesídleni do Povolžské oblasti.

Foto: Vadim Ghirda, ČTK/AP

Krymské Tatarky protestuji proti válce a přítomnosti cizích vojáků

Vyslanec OSN dorazil na Krym

Zástupce generálního tajemníka OSN pro lidská práva Ivan Šimonović přijel v pátek na dvoudenní návštěvu Krymu. Pozván byl krymskými úřady.

Šimonoviče vyslal šéf OSN Pan Ki-mun na Ukrajinu minulý týden ve snaze získat informace potřebné pro pokojné urovnání konfliktu. Plánovanou návštěvu Krymu ale chorvatský diplomat minulou středu z bezpečnostních důvodů zrušil.

Cesta na Krym má podle oficiální zprávy sekretariátu OSN „vytvořit podmínky pro to, aby na Krymu mohla působit monitorovací mise Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva”.

Během své mise na ukrajinském území vydal Šimonović prohlášení, podle něhož neexistují důkazy o „rozsáhlém a systematickém” porušování lidských práv ruskojazyčných obyvatel Ukrajiny. Vyjádřil rovněž obavy z možného porušování občanských práv krymských Tatarů. Moskva jeho hodnocení označila za zaujaté a neobjektivní.

Výběr článků

Načítám