Článek
Kreml zatím jen nevylučuje dvoustrannou schůzku na okraj jednání Euroasijské a Evropské unie o Ukrajině, pozorovatelé průlom raději nečekají a tisk odhaduje, že "palmu vítězství" si asi odnese hostitel. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko se prý díky ukrajinské krizi rekvalifikoval z "posledního diktátora v Evropě" na docela přijatelného mírotvůrce.
Summit prezidentů Ruska, Běloruska, Kazachstánu, Ukrajiny, šéfky unijní diplomacie a eurokomisařů pro obchod a energetiku má kromě ozbrojeného konfliktu na východě Ukrajiny jednat také o dodávkách ruského zemního plynu a o dopadech podepsané, ale dosud neratifikované asociační dohody Ukrajiny a Evropské unie.
"Témat pro jednání je mnoho. Je to i vnitroukrajinská krize, strašlivá humanitární katastrofa na východě země, nezbytnost příměří," řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov agentuře ITAR-TASS.
Předvádění svalů
Asi právě kvůli minskému summitu obě znesvářené strany v předvečer schůzky "předvedly svaly": Kyjev v neděli uspořádal velkou vojenskou přehlídku, Porošenko slíbil v příštích letech utratit miliardy na modernizaci armády a předseda parlamentu Oleksandr Turčynov se nechal slyšet, že diplomacie je prima, ale s proruským povstáním na východě země si poradí jen vojsko.
Proruští separatisté naopak ohlásili začátek velké protiofenzivy a obklíčení vládních sil, což má asi vymazat dojem, že v posledních týdnech vítězí spíše ukrajinští vojáci. A v pondělí ukrajinská média a armáda hlásí boj s kolonou obrněnců, která na jihovýchodní Ukrajinu prý pronikla z Ruska.
Moskva jakékoliv dodávky zbraní a žoldáků separatistům či vůbec narušení hranic tradičně odmítá. A vyzývá k příměří a mírovým jednání "se všemi hráči", čímž má na mysli nejspíše i zástupce rebelů, s kterými Kyjev odmítá jednat jako s "teroristy".
Podobně protikladné se zdají být postoje Moskvy i Kyjeva v dalších otázkách. "Ukrajina nedokáže přezimovat bez ruského modrého paliva (...), ale nehodlá kupovat ruský plyn za cenu stanovenou Gazpromem. Na vyřešení problému závisí nerušený tok dodávek do Evropy, ale zatím jsou stanoviska obou stran zcela opačná," poznamenal dnes o dalším z témat minské schůzky ruský list Novyje Izvestija a předpověděl, že nebude snadné přimět obě strany k ústupkům. Kompromisní dohodu prý nelze čekat dříve než na přelomu října a listopadu, kdy na dveře bude bušit topná sezóna.
Lukašenkova hra
Minská schůzka tak podle komentátorů může nejspíše skončit úspěchem jen hostitele, jehož mírové zprostředkování akceptovala jak Moskva, tak Kyjev, i Brusel.
"Lukašenko hraje vlastní hru," odhadl polský list Gazeta Wyborcza, podle kterého se běloruský prezident hlavně snaží zabránit tomu, aby se Rusové po Ukrajině nepustili i do Běloruska. Summit sice "zajisté nepřinese přelom", ale důležitý je už sám fakt, že Minsk se zapojil do jednání o vztazích mezi Západem, Ukrajinou a Ruskem.
"Zatím jediná země, která získala přímé a zjevné výhody z dění na Ukrajině a okolo ní je Bělorusko," usoudil i ruský internetový list Gazeta.ru. "Lukašenko se v roli mírotvůrce znovu stává člověkem, s nímž je Západ ochoten si potřást rukou, a běloruská ekonomika se chystá získat miliardy dolarů ze spirály západních sankcí a ruského embarga," dodal komentátor v narážce na skutečnost, že právě přes Bělorusko může proudit zakázané západní zboží do Ruska.
