Článek
„Během několika desítek posledních sekund letu nahrál záznamník v kokpitu posádky sílící hluk z části pro cestující. Na konci je slyšet nelidský křik děsu a bolesti,“ řekl údajně deníku nejmenovaný vojenský prokurátor.
Mluvčí ministerstva obrany to popřel
Ministerstvo obrany tyto informace popřelo. „Zveřejňování takovýchto nepravdivých hypotéz může poškodit památku obětí katastrofy,“ řekl mluvčí ministerstva. List ale kontaktoval Tomasze Tucholku, jednoho z polských specialistů na černé skřínky, jenž potvrdil, že něco takového je možné. „Mikrofon z kabiny je tak citlivý, že dokáže nahrát tiché rozhovory i hluk nárazu či hučení motorů. Pokud byly zvuky dost hlasité, je to možné,“ řekl Tucholka.
Není však jasné, kdo konkrétně křičel. Za kabinou pilotů je oddělení pro letušky. Za ním jsou tři salónky. V prvním seděl prezident, v dalších ministři a vysocí důstojníci. Experti budou ještě zkoumat, co vyvolalo tento křik: budou se jej snažit časově sladit s údaji o průběhu letu.
Mezitím polský generální prokurátor Andrzej Seremet uvedl, že přístroje zachytily modlitbu pilota před katastrofou. Řekl totiž, že „nevidí překážku“ pro zveřejnění záznamů z černých skřínek s výjimkou intimních chvil, jako je „modlitba pilota před nárazem do země“.
Novináři by mohli záznamy hovorů získat tento čtvrtek, kdy prokurátor předloží zprávu o práci vyšetřovatelů v Rusku. Nedostanou však vlastní zvukový záznam, jen přepis s vynechanými pasážemi. Údaje o předsmrtném křiku tedy nebude možné ověřit. Prokurátor včera upozornil, že bude trvat ještě dlouho, než bude známa celá pravda o katastrofě.
Rusové chytračili, báli se Poláků
Dispečeři letového provozu chtěli v onu tragickou sobotu uzavřít smolenské letiště poté, co se tam ráno pokusil neúspěšně o přistání letoun ruské tajné služby FSB, jenž pak kvůli mlze odletěl zpět do Moskvy. „Obávali se však, že polská strana si to vyloží jako záměrnou překážku,“ řekl listu Rzeczpospolita nejmenovaný činitel.
Nadřízení v Moskvě jejich obavu sdíleli: „V rozmluvě naznačili, že to bude chápáno jako politický skandál,“ řekl zdroj polského listu. Nakonec zvolili metodu „chytré horákyně“: poradili kontrolorům, ať letiště nechají otevřené, ale snaží se odradit polské piloty od přistání.
„Dispečeři doufali, že jakmile se posádka zorientuje, jak hustá je mlha, sama od přistání upustí,“ řekl zdroj. Letiště upozornilo polské piloty na situaci, už když byli 50 kilometrů před cílem.
To by mohlo vysvětlit porušení předpisů, k němuž při přistávání došlo. Podle oficiální verze totiž letiště varovalo posádku před přistáním a „doporučovalo“ přistání v Moskvě. „Jenže žádné „doporučení“ neexistuje: buď platí povolení (k přistání), anebo zákaz přistát,“ řekl polskému deníku nejmenovaný zaměstnanec letiště, sám bývalý pilot.
Málem havarovalo i letadlo ruské tajné služby
Katastrofa nebyla jediným dramatem tragického sobotního rána na letišti. Když ve Smolensku přistál Jak-40 s polskými novináři, vynořil se z mraků ještě ruský Il-76 s činiteli ruské FSB. „Vrhlo ho to na pravé křídlo. Chybělo jen málo, aby narazil. Křídlo jen dva tři metry minulo letištní plochu. Naši piloti byli zděšeni. Ruské letadlo pak rezignovalo na přistání a odletělo do Moskvy,“ řekl Jan Mróz ze stanice TVN 24.
Krátce poté přiletěl prezidentský stroj.
