Wirecard zatápí Merkelové i Kurzovi

Jak je možné, že tak katastrofálně selhal finanční dozor, a co přesně vlastně věděli o skutečném stavu věcí politici, když za firmu lobbovali – tak se ptají média i část opozice.

Německá kancléřka Angela Merkelová (66) se při své cestě do Číny loni v září, jež připravovala expanzi na tamní trh, za ni v Pekingu přimlouvala. Potvrdila to vládní mluvčí Ulrike Demmerová (47) s tím, že kancléřka tehdy netušila o nesrovnalostech ve firmě velebené jako zářný příklad německé zdatnosti v IT.

Podle listu Süddeutsche Zeitung to však nesedí. „Už na sklonku srpna, tedy několik týdnů před návštěvou Pekingu, předalo spolkové ministerstvo financí kancléřčině úřadu zprávu o tom, že ve Wirecardu nejdou věci tak, jak by měly jít,“ upozornil deník.

Máslo na hlavě má však i ministerstvo. Wirecard si na podporu expanze do Číny najal poradenskou agenturu Spitzberg Partners. Spoluvlastní ji Karl Theodor Guttenberg (48), někdejší spolkový ministr hospodářství a obrany za bavorskou CSU, jehož velice slibně rozjetou kariéru zničila v roce 2011 aféra s plagiátorstvím disertační práce.

Na jaře 2019 lobboval Guttenberg přímo u Merkelové. Očividně úspěšně, protože Wolfgang Schmidt (49), státní tajemník ministerstva, v Pekingu probíral se svým protějškem Liao-minem okolnosti případného nástupu Wirecardu.

V podezření z krytí podvodů se ocitl nejen auditor Ernst & Young, ale dokonce i Spolkový úřad pro finanční dozor (BaFin). Týdeník Der Stern napsal, že už v roce 2016 britský expert Matthew Earl pod přezdívkou Zatarra upozornil, že Wirecard pere peníze a ohání se neexistujícími klienty. BaFin to ve 45stránkové analýze odmítl.

Aféru pocítí i německý rozpočet. Protože Wirecard přikrašloval obraty a zisky, „přeplatil“ daně, přičemž jen v letech 2015 až 2018 odvedl eráru 160 milionů eur (4,19 mld. korun). Insolvenční správce bude žádat navrácení přebytku – je to dokonce jeho povinnost.

Na pozoru se musí mít také rakouská politická scéna. Obě klíčové postavy Wirecardu – zakladatel Markus Braun (51) a jeho pravá ruka Jan Marsalek (40) – jsou Rakušané, Vídeňáci. Braun měl slabost pro vyšší kruhy, kde si pěstoval pověst „Billa Gatese z Rakouska“, který ztělesňoval úspěch a la Sillicon Valley a přitom i při nejvšednější konverzaci citoval i Martina Heideggera a Hannah Arendtovou.

Svým střídavě ezoterickým, střídavě bezmála autistickým vystupováním si získal Sebastiana Kurze (33), spolkového kancléře a šéfa lidovců (ÖVP). Ten ho krátce po nástupu do úřadu v roce 2017 povolal do strategického týmu Think Austria. Braun naopak předloni věnoval ÖVP 70 tisíc eur (1,8 mil. korun).

Marsalek, hochštapler t. č. na útěku, tak vysoko nepronikl. Dával přednost Svobodným, protestní straně, kteří v letech 2017 až 2019 tvořili s ÖVP vládní koalici. Ti o něm hovořili jako u „Janovi z BVT“, přičemž BVT je zkratka pro Spolkový úřad na ochranu ústavy a boj proti terorismu.