Článek
Ferrerovy závěry v knize Juan March: nejzáhadnější muž na světě se zakládají na jeho studiu v britských a amerických archivech. March byl španělským finančníkem, který měl být tajným agentem, jenž organizoval platby miliónů dolarů Frankovým generálům. Ti měli přesvědčit španělského diktátora, aby neválčil po boku Adolfa Hitlera.
Churchill byl v létě 1940 přesvědčen, že se Španělsko do konfliktu aktivně zapojí. Zpravodajské služby ho varovaly, že se plánují akce u Gibraltaru. Ferrer uvádí, že pokus uplatit Španěly navrhl britský důstojník Alan Hillgarth. Tvrdil, že Frankovi velitelé nejsou dobře placení a úplatní.
O plánu věděli od počátku spojenci. Ferrer cituje zprávu jednoho amerického špióna v Portugalsku nadřízenému, v níž se píše, že roli prostředníka má sehrát finančník Juan March. March své jmění nabyl za předchozího světového konfliktu ilegálním obchodem s tabákem a ve španělské občanské válce stál na straně Franka. Ferrer se domnívá, že nakonec hrál roli dvojího agenta. Pracoval prý pro Brity i Němce.
Franco a Hitler
Hitlerovo Německo a Itálie Benita Mussoliniho během třicátých let podporovaly armádu Frankových republikánů ve španělského občanské válce.
Franco a Hitler se setkali jen jednou, a to v říjnu 1940. Franco za vojenskou pomoc po Hitlerovi požadoval francouzské koloniální državy. Hitler to odmítl. Německo a Itálie však mohly využívat španělské přístavy a letiště. Na španělském pobřeží také vznikly pozorovatelny pro hlídkující tajné německé pracovníky.
Španělsko vyhlásilo v roce 1943 neutralitu, což Frankovi umožnilo zůstat u moci až do jeho smrti v roce 1975.
March kontaktoval třicet Frankových generálů a ti se měli dát uplatit. Fond deseti miliónů dolarů byl na to k dispozici v newyorské bance. Z té po počátečních peripetiích mělo do rukou španělských generálů putovat tři až pět miliónů.