Vztahy Ukrajiny a USA jsou na dosud nejnižším bodě

„Jsme si vzdáleni více než kdykoli dřív od začátku války. Je to velmi, velmi napjaté,“ sdělil jeden z vysoce postavených ukrajinských úředníků jmenovaných prezidentem Volodymyrem Zelenským, jehož citoval list FT. Důvodů je mnoho - tím posledním je ale rozhořčení Kyjeva kvůli nedostatečné podpoře mírového summitu o Ukrajině ze strany nejvyššího amerického vedení.

Ukrajině také stále leží v žaludku šestiměsíční zpoždění Kongresu při schvalování americké vojenské pomoci, které výrazně oslabilo ukrajinské pozice na bojišti. Kyjev rovněž není spokojen s očekávatelným vlažným přístupem k budoucímu členství Ukrajiny v NATO na červencovém summitu ve Washingtonu. Problémem jsou také americká omezení na používání dodaných zbraní.

Washington je naopak velmi rozladěn nedávnými ukrajinskými útoky na dva ruské radarové systémy včasného varování před jadernými zbraněmi, neboť se obává, že by to mohlo Moskvu vyprovokovat a dále eskalovat válku.

Několik ukrajinských vládních představitelů a diplomatů pro Financial Times uvedlo, že vztahům neprospělo ani Zelenského rozhodnutí propustit vrchního armádního velitele Valerije Zalužného v únoru tohoto roku a ministra infrastruktury Oleksandra Kubrakova minulý měsíc. Oba muži byli velmi uznávaní a těšili se úzkým pracovním vztahům s představiteli USA a EU.

K podpisu bilaterálních bezpečnostních dohod s Ukrajinou, které mají být jakousi záplatou za členství napadené země v Severoatlantické alianci, se přihlásily celkem čtyři desítky zemí včetně Česka.

Do 30. května Ukrajina podepsala 15 takových dohod, přičemž se země zavázaly k vojenské a finanční podpoře Kyjeva ve výši nejméně 26 miliard dolarů (592,7 miliardy korun) jen pro letošní rok. K podpisu posledních došlo podle Reuters v pátek, a sice se Švédskem a Norskem.

V rámci nejnovější dohody Švédsko poskytne Ukrajině dva pozorovací letouny ASC 890, jež jsou klíčové při identifikaci přilétajících řízených střel a bezpilotních letounů a identifikaci cílů ve vzduchu i na moři, a také veškeré své zásoby obrněných pásových transportérů.

Několik důležitých dohod, včetně těch s mimoevropskými státy - například s Japonskem - má být ještě uzavřeno, napsala ukrajinská Jevropejska pravda (JP). Na spadnutí je i dohoda s Polskem či Českou republikou.

Ukrajinští partneři se ve dvoustranných ujednáních obvykle zavazují k desetileté podpoře. Na pozadí vleklé války je to důležité, protože to podkopává očekávání Ruska, že Ukrajině rychle dojde dech, podotkla JP.

Z praktického hlediska naplňování těchto dohod posílí vojenskou schopnost Ukrajiny a zvýší její interoperabilitu s armádami NATO.

Ačkoli se uzavřené dohody s jednotlivými státy poněkud liší, jejich obecný rámec schválený G7 zahrnuje poskytnutí bezpečnostní pomoci a moderního vojenského vybavení na souši, ve vzduchu a/nebo na moři (každý stát upravuje jednotlivě), dále pomoc při rozvoji ukrajinského obranného průmyslu, výcvik ukrajinských ozbrojených sil, sdílení zpravodajských informací, podporu v oblasti kybernetické obrany a odolnosti a boje proti hybridním hrozbám.

Signatářské země ovšem přijímají politické, nikoliv právní závazky. Uzavírané dohody nepodléhají ratifikaci.

Jak také upozorňuje Jevropejska pravda, Ukrajina nemá v této věci příliš na výběr. Bilaterální bezpečnostní dohody se západními státy nejsou alternativou ukrajinského členství v NATO (které v současné době není Ukrajině nabízeno). Kyjevu se nabízí pouze možnost tyto dohody mít, nebo nemít.