Článek
Nizozemské královské letectvo (RNLAF) používá stíhačky F-35 již delší dobu. Nejprve je Nizozemsko začalo používat pro konvenční úkoly, nyní se ale jejich úloha rozšířila i na jadernou roli, píše nizozemský rezort obrany.
Přechod na víceúčelové letouny F-35 s technologií stealth, jejímž úkolem je maximalizovat nezjistitelnost letounu, má podle webu Airforce-Technology zmírnit obavy týkající se důvěryhodnosti jaderného odstrašení Severoatlantické aliance ve vztahu k potenciálním nepřátelům.
Doposud tuto úlohu výlučně zastávaly stíhací letouny F-16 schopné nést jaderné pumy B-61. Systém byl ovšem při penetraci protivzdušné obrany nepřítele závislý na hmotnosti pum a zároveň na doplňování paliva ve vzduchu, aby se pumy dostaly ke svým cílům i na velkou vzdálenost.
Medvěděv: Neblafujeme, když mluvíme o jaderných zbraních
Systém okolo stíhaček F-35, který i nadále počítá s pumami B-61, tuto důvěryhodnost zvyšuje, protože kombinuje schopnosti technologie stealth a pokročilých senzorů, jež mu umožňují efektivněji prolétnout protivzdušnou obranou. Při operacích totiž tyto stíhačky společnosti Lockheed Martin aplikují nástroje elektronického boje k potlačení a rušení radarů protivníka a následně přesně lokalizují cíl pro pilota.
Jak připomnělo nizozemské ministerstvo, jaderné odstrašování NATO je zásadní pro bezpečnost Aliance. Základním účelem jaderného potenciálu Aliance je zachovat mír, zabránit nátlaku a odstrašit agresi.
Airforce-Technology o důležitosti stíhaček F-35 hovoří i v souvislosti s válkou na Ukrajině. Rusové totiž podle webu výrazně posílili schopnosti své protivzdušné obrany, ani jedna z válčících stran tak nemá ve vzduchu převahu.
Certifikace teprve před pár měsíci
Bruselský list Politico uvedl, že americké stíhačky F-35 provozované mnoha členskými státy Severoatlantické aliance získaly certifikaci, která státům umožňuje osadit je jadernými zbraněmi, teprve letos v březnu. F-35 se tak stala vůbec prvním letounem páté generace, který se touto certifikací může pyšnit.
Stíhačka Lockheed Martin F-35 Lightning II vznikla jako výsledek programu Joint Strike Fighter, který měl za úkol vyvinout a sestrojit jednotnou víceúčelovou stíhačku. K prvnímu ostrému letu došlo 15. prosince 2006.
F-35 je stíhačkou páté generace, která je určena k provádění pozemních útoků, průzkumu nebo vzdušných obranných misí s technologií Stealth. Čtyřiadvacet těchto letounů zakoupila i Česká republika. Americká firma se zavázala, že je dodá do roku 2031.
F-35 za víc než 100 miliard
O pořízení dvou letek F-35, tzv. neviditelných letounů vybavených technologií stealth, rozhodla loni v létě vláda na základě vojenského doporučení.
Hodnotu kontraktu (nákup letounů a zbraňových systémů, výcvik pilotů a techniků a modernizace letiště Čáslav) resort odhaduje na víc než 100 miliard korun.
Ministryně Jana Černochová (ODS) dostala od vlády pověření jednat s americkou vládou do října 2023.
V současné době český vzdušný prostor hlídá 14 stíhaček Gripen. Ty má Česko pronajaté od Švédska od roku 2005 do roku 2027 s možností dvouleté opce.
Ročně obrana platí za pronájem gripenů 1,7 miliardy korun.
Stíhačka F-35 se v USA vlekla kousek nad zemí, pak se zřítila
