Hlavní obsah

Vyšetřování tragédie hořícího letadla v Moskvě: Autopilota vyřadil blesk

Moskva

Letoun Suchoj Superjet 100 společnosti Aeroflot, v jehož troskách zahynulo 5. května po nouzovém přistání na moskevském letišti Šeremetěvo 41 lidí, zasáhl blesk, který vyřadil autopilota. Uvádí to v pátek zveřejněná předběžná zpráva ruských vyšetřovatelů, o níž informovala agentura TASS. Posádku stroje zpráva vyšetřovatelů přímo neviní, jsou z ní ale patrné některé chyby pilotů.

Foto: Handout, Reuters

Záběr na část stroje, která shořela.

Článek

Vyšetřovatelé zjistili, že po úderu bleskem byl vyřazen autopilot a že nefungovalo ani spojení s věží, posádka musela použít nouzový komunikační kanál.

„Po zásahu blesku byl vypnut autopilot, což doprovázel zvuk alarmu,“ stojí ve zprávě.

Vše je normální, tvrdila posádka věži 

Kapitán navzdory problémům s komunikací a s vyřazením autopilota nepovažoval situaci za kritickou. „V 15:12:32 kapitán letadla vysvětlil prvnímu důstojníkovi, že se letadlo vrací a ohlásil věži - žádná havárie, nic, prostě se vracíme,“ konstatuje zpráva.

Dispečer ho instruoval, aby snížil výšku letu na 900 metrů a zahájil obrat o 360 stupňů. Na jeho dotaz, zda potřebuje pomoc, odpověděla posádka: „Ne, vše je normální.“ Uvedla jen, že má problémy se spojením a nefunguje autopilot.

Foto: Social Media, Reuters

Záběr na hořící Suchoj Superjet

Dispečer pak dal povolení k přistání, letadlo však klesalo příliš rychle. Posádka se rozhodla přistát, byť přístroje doporučovaly znovu vzlétnout a pokusit se přistát na druhý pokus. Neodradilo ji ani varování alarmu před střihem větru - specifickými meteorologickými podmínkami, které mohou být pro letadlo nebezpečné.

„Posádka byla upozorněna na střih větru ve výšce 490 m. Alarm zněl 11 sekund. Posádka na to nereagovala a pokračovala v přistání. Ve výšce 305 metrů řekl kapitán, že se rozhodl pokračovat v přiblížení,” uvádí zpráva. Akci si nechal kapitán potvrdit od druhého pilota.

Foto: Handout, Reuters

Záchranáři vyprostili z havarovaného stroje všech 41 obětí.

Protože váha letadla byla cca 42,6 tuny a překračovala maximální povolenou hmotnost pro přistání o 1,6 tuny, posádka proto správně vypnula klimatizaci, aby pro případ přerušení přistání mohly motory poskytnout vyšší tah.

Příliš tvrdé přistání

Zpráva podle agentury Interfax neobsahuje přímé obvinění, že by za katastrofu mohly chyby při pilotáži, i když jsou z ní některé patrné.

Zřejmě ze strachu před dalším zhoršením počasí se posádka rozhodla za každou cenu přistát, přistávala však příliš prudce příliš vysokou rychlostí. Ukázala to analýza stop na vzletové a přistávací dráze (VPD).

„Stopy na VPD při třetím dotyku ukazují, že hlavní podvozek byl zčásti zničen, podvozkové nohy se zlomily. Pak došlo k dalšímu poškození konstrukce letadla s únikem paliva a požárem,“ popisuje zpráva.

Foto: Stringer, Reuters

Hořící suchoj na letišti Šeremeťevo

„Tlak na levou a pravou nohu hlavního podvozku inicioval obraceče tahu, jejichž otevření bylo dokončeno po druhém odskoku. Tehdy letadlo odskočilo o pět, šest metrů,“ konstatuje zpráva.

Po dvou třech sekundách se páky tahu motoru pohnuly od pozice pro vzlet. „To lze interpretovat jako pokus o přerušení přistání, ale kvůli tomu, že už byl použit obraceč tahu, tah nestoupl,“ píší vyšetřovatelé. V 15:30:05 letadlo dopadlo na VPD potřetí s přetížením 5G.

Zpráva také uvádí, že posádka nepoužila při přistání brzdící štíty. Ty se při ručním řízení nevysouvají automaticky.

Požár 

Motory se zastavily minutu poté, co se letadlo zůstalo stát. Požár v místě pro zavazadla byl zaregistrován v 15:30:18. O šest sekund později byli na místo přistání vysláni hasiči. Dvacet sekund poté nařídil kapitán letadla evakuaci.

Kvůli požáru se ale část lidí z letadla nemohla dostat ven a 41 ze 78 jich zahynulo. [celá zpráva] Ke zdržení přispělo i to, že někteří cestující si brali příruční zavazadla. [celá zpráva]

Výběr článků

Načítám