Vyšetřování Eritrejce, který shodil ženu s dítětem pod vlak, se zaseklo

„Zadržený nespolupracuje. Klíčové bude objasnit příčinu jeho zlomu, kdy se z přičinlivého a pracovitého muže stal ten, který provedl tak hrůzný čin,“ citovala televize RTL nejmenovaného vyšetřovatele.

Není totiž jasné, co muže, který byl uváděn jako příklad úspěšné integrace, změnilo. „Vyznačoval se silnou vytrvalostí a skvělou pracovní morálkou,“ řekla švýcarskému deníku Tages-Anzeiger Laetitia Hardeggerová ze švýcarské humanitární organizace Solidar Suisse. Její zpráva z roku 2017 útočníka z Frankfurtu zmiňovala jako pozitivní příklad.

Uprchlík v ní poznamenal, že ve Švýcarsku žije velmi rád. „Líbí se mi, že se tady každému dostane pomoci, a je jedno, jestli je chudý, nebo bohatý. A všichni mají co jíst a mají zajištěnou existenci,“ pochvaloval si muž, který do Švýcarska přišel v roce 2006. V roce 2008 mu úřady schválily žádost o azyl a od roku 2011 směl v zemi trvale žít.

Naposledy žil s manželkou a třemi společnými dětmi ve věku jeden, tři a čtyři roky v obci Wädenswil u Curyšského jezera, pracoval u curyšského dopravního podniku.

Od února byl ale kvůli duševním problémům na nemocenské.

Lidé z okolí Habteho A. serveru týdeníku Focus uvedli, že se muž začal měnit vloni v létě. Podle nich zjevně trpěl paranoií a slyšel hlasy. „Pokud jsme někde seděli sami, najednou se otočil a řekl: Kdo o mně mluví?“ popsal situaci jeden z jeho známých.

Forenzní psycholog Jérôme Endrass ve švýcarském listu Blick upozorňuje, že násilný čin z frankfurtského nádraží nelze jednoduše vysvětlit duševní poruchou. „Taková forma masivního násilí se poprvé projeví u lidí po čtyřicítce jen velmi zřídka. Pokud se násilí dopustí, tak na svém nejbližším okolí, v rodině,“ řekl Endrass a dodal: „Je velmi neobvyklé, že si někdo vybere cizí lidi, navíc v tak širokém věkovém rozptylu.“

Eritrejec Habte A. shodil pod vlak matku s osmiletým chlapcem a pokusil se pod vlak dostat i 78letou seniorku. Ženě se podařilo ubránit.

Snaha zabít co nejvíce lidí podle psychologa souvisí většinou s ideologií, což je například terorismus. Policie v Curychu oznámila, že zatím neexistují žádné důkazy o Eritrejcově radikalizaci ani se nenašel žádný ideologický motiv.

Endrasse zaráží, že projevy duševní poruchy se u Eritrejce neobjevily dříve. „Náhlá změna v chování jako v případě Habteho A. je absolutní výjimkou,“ říká psycholog.

Cílené násilí připomíná podle Endrasse vraždění v amoku. „Takový případ je ale velmi vzácný. V celém Německu se to stává maximálně jednou nebo dvakrát ročně. Ve Švýcarsku se to může stát jednou za pět až deset let,“ uzavírá Endrass.

Čin, kterého se měl Habte A. dopustit, zvedl vlnu nenávisti a výhrůžek, jejímž terčem se stala Eritrejcova rodina. Vzhledem k tomu, že panují obavy o jejich bezpečnost, vedení obce Wädenswil, kde Habte A. se ženou a třemi dětmi žil, ve spolupráci s policií je přestěhovalo na neznámé místo.