Článek
Lidé v Rusku by podle prezidenta neměli propadat malomyslnosti. „Nemáme právo na polovičatost, malověrnost a nerozhodnost, musíme se v našich skutcích vyrovnat činům otců a dědů,” řekl Putin. Rusové podle prezidenta budou kráčet jen kupředu, budou silní a čestní, nastupující generaci předají slavné tradice velkého ruského národa.
„Obránci Stalingradu nám zanechali velké dědictví – lásku k vlasti, odhodlání bránit její zájmy a nezávislost, být pevní před jakoukoli zkouškou, pečovat o rodnou zemi a pracovat pro její rozkvět. V těchto prostých a jasných pravdách je podstata našeho života,” citovala z prezidentova projevu agentura TASS.
Vojenské přehlídce přihlíželo kolem 30 tisíc lidí, centrálních oslav ve Volgogradu se účastní na dvě stovky hostů z deseti zemí, například Německa, Česka, Velké Británie či Francie.
Výročí konce bitvy u Stalingradu připomíná i řada německých médií. Pod titulkem „Führer vás z toho dostane. Lež, která stála víc než sto tisíc zajatých vojáků život” popisuje server týdeníku Focus vývoj tehdejších bojů a připomíná, že z více než sto tisíc zajatých vojáků se jich domů vrátilo v roce 1955 jen šest tisíc.
Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung o německé porážce píše jako o začátku konce Hitlerovy říše. Server Deutsche Welle ji zase označuje za zvrat ve druhé světové válce. Články popisují nejen boje, ale věnují se také osudu obyvatel města, kteří přišli o život při německém bombardování.
Mohutná operace, která skončila 2. února 1943, znamenala zlom ve vývoji 2. světové války. Nacistická armáda utrpěla zničující porážku. Podle historiků bylo v tehdejším Stalingradu zabito, zraněno nebo zajato 1,5 miliónu německých vojáků, sovětské ztráty dosahovaly výše 1,2 miliónu.
Stalingrad dostal sice v roce 1961 v rámci destalinizace jméno Volgograd, ale z rozhodnutí místní radnice se městu několikrát ročně symbolicky vrací starší název. Kromě 2. února je to například 9. květen, který Rusové slaví jako den vítězství nad nacismem.