Vypálení Kinžalu na Ukrajině: hlavně show, test a varování

„Nevidím to jako tak významné,“ řekl stanici BBC expert na jadernou politiku James Acton z Carnegieho nadace pro mezinárodní mír a pokračuje: „Nevím, jak velkou výhodu získává Rusko z nasazení hypersonických střel.“

„Je to ukázka showmanství,“ uvedla Dominika Kunertová z curyšského Střediska pro bezpečnostní studia. „I kdyby byla použita, měli bychom to považovat za izolovaný moment, protože Rusko jich mnoho nemá.“

Rusko sice už zařadilo tyto střely do výzbroje a několik jich je i v Kaliningradu. Tam byly přesunuty i nosiče těchto střel letouny MiG-31. To naznačuje, že nejde o jednotlivé prototypy, ale že sériová výroba už začala, i když není jasné v jakém rozsahu. Dosud však Kinžal v poli nasazen nebyl, jde proto především o testování střely v podmínkách konfliktu.

Záběr možného letu Kinžalu nad Ukrajinou

Nasazení Kinžalu částečně připomíná „nasazení“ bojových letounů páté generace Suchoj Su-57 v Sýrii, které se tehdy ještě ani sériově nevyráběly a nebyly zařazené do služby. Rusko tehdy ukázalo, že má prototyp schopný přeletět do Sýrie.

A nyní ukazuje, že hypersonické střely, na které vsadilo, aby předstihlo Západ, už je schopné nasadit. „Je to signál Západu, protože Putinovi vadí, že si Západ dovoluje dodávat zbraně na Ukrajinu,“ dodal Kunertová.

Ruské ministerstvo obrany v sobotu uvedlo: „18. března zničil ze vzduchu vypouštěný systém Kinžal s hypersonickými balistickými střelami sklad raket a munice ukrajinského letectva v Deljatynu v Ivano-Frankivské oblasti.“ Útok na základnu nacházející se v hornaté oblasti Karpat poblíž maďarských a rumunských hranic Ukrajina potvrdila, ale neví, jaký typ střely byl použit.

Ruské ministerstvo zveřejnilo i záběry z útoku, které ale vyvolávají pochybnosti o přesnosti ruského sdělení, upozornil server The Drive. Je na nich vidět zásah nadzemní budovy, ale nenásledují sekundární exploze typické pro zásah skladu munice. Otázkou také je, jak se Rusku podařilo získat video z pomalu letícího dronu kousek od ukrajinské základny.

Střela Ch47M2 Kinžal je sice nebezpečná, ale nejde o přelomovou zbraň. Je to upravená jednostupňová balistická raketa krátkého doletu Iskander M, kterou lze nově vypouštět z letících letadel. Tím se prodloužil její dosah z 500 km na nějaké 2000 km. Rychlost se odhaduje v rozmezí pěti až desetinásobné rychlosti zvuku, tedy maximálně 12 000 km/h, i když bude zřejmě nižší, Iskandery létají asi šestinásobně rychleji než zvuk.

Protože se vypouštějí z třímachových letadel MiG-31, je trajektorie letu plošší, takže se hůře odhalují radarovými systémy, několik amerických představitelů ale sdělilo stanici CNN, že se střelu dařilo sledovat.

Balistické rakety letící touto rychlostí mohou antirakety ničit, problém představuje schopnost moderních střel měnit prudce směr letu a pozdější odhalení nízko letících střel, které zkracuje dobu možné reakce.

Nasazení Kinžalu však může mít i jiné důvody než jen potřebu novou střelu otestovat. Deljatyn leží na hranici doletu raket Iskander-M vypouštěných z Běloruska. Nadzvukové střely s plochou dráhou Kalibr sice mají dostatečný dolet, ale ukrajinské protivzdušné obraně se jich už několik podařilo zničit za letu, další navíc selhaly.

Analytik Rob Lee řekl listu The Washington Post, že důvodem nasazení může být její schopnost lépe pronikat nepřátelskou protivzdušnou obranou, i když není jasné, zda Kinžal může nést pokročilé systémy rušení protiraketové obrany jako Iskander, který vypouští několik klamných hlavic. Mohlo však podle něj jít i o potřebu střelu vyzkoušet, protože zásoby dalších klesají.

Podle ukrajinských zdrojů už Rusko vyčerpalo za dvacet dní konfliktu skoro všechny své zásoby Iskanderů. Spojené státy v pátek uvedly, že Rusko už na Ukrajinu vypálilo 1080 balistických raket a střel s plochou dráhou letu. „Je to ohromující číslo a významná část ruských předválečných zásob,“ dodal Acton pro BBC, „možná už dochází přesná munice“.