Litva stáhla z Číny všechny své diplomaty

Čína totiž Tchaj-wan prohlašuje za svou součást, takže jakékoli jednání s Tchaj-wanem za svými zády považuje za nepřijatelné. Litevským vývozcům už například odepřela přístup na čínský trh.

Nezůstalo ale jen u toho. Podle listu Financial Times čínská vláda požadovala po zbývajících litevských diplomatech, aby v Pekingu odevzdali svůj diplomatický pas a Čína tak mohla snížit jejich status. Tento požadavek ale vyvolal v Litvě obavy, že pokud požadavku vyhoví, vystaví tím své diplomaty nebezpečí, a tak se rozhodla je všechny povolat nazpět.

Jako poslední ve středu do své domoviny přicestovala Audra Čiapieneová, která v Pekingu působila jako dočasná charge d’affairs a byla nejvyšším diplomatickým zástupcem Litvy v Číně. Ambasáda baltského státu bude v Pekingu v nejbližší době řízena vzdáleně, potvrdilo litevské ministerstvo zahraničí Financial Times.

Spor Litvy s Čínou nezůstal bez odezvy Evropské unie. Ta by ráda svůj členský stát v boji podpořila, musí ale vymyslet účinný mechanismus, aniž by tím riskovala další odvetu ze strany Číny.

Brusel už navrhl sankční systém, který by sedmadvacítce usnadnil zavádění cel a odvetných opatření vůči zemím, jež samy omezují dovoz nějakého zboží z EU. Jenže tím zároveň narazil na odpor už v rámci EU, protože některým státům se nelíbí, že by tak Brusel získal příliš velké pravomoci.

„Čína vysílá jasný signál všem evropským zemím, že pokud budou následovat litevského příkladu, dočkají se drakonických trestů. Takže je zřejmé, že k tomu EU musí přistupovat opatrněji. My na druhou stranu musíme dát najevo, že kroky proti členskému státu jsou kroky proti celé Unii,“ řekl anonymně pro Financial Times jeden z diplomatů západních zemí v Pekingu.

„Litva je připravena pokračovat v dialogu s Čínou a plně obnovit funkci ambasády, jakmile bude dosaženo oboustranně výhodných dohod,“ uvedlo litevské ministerstvo zahraničí.