Vyhánění lidí kvůli národnosti se nesmí opakovat, řekl na sudetoněmeckém sjezdu Bělobrádek

„Samozřejmě, že nesmíme zapomínat na minulost. Hlavně na časy násilí a brutality před, při i po druhé světové válce. To se nikdy nesmí opakovat. Už nikdy se nesmějí vyhánět lidé ze svých domovů jen proto, že jsou nějaké národnosti, náboženství nebo rasového původu,” řekl Bělobrádek za potlesku odhadem dvou tisícovek přihlížejících.

Sudetské Němce v neděli vicepremiér, který je zatím nejvýše postaveným českým politikem, jenž na sudetoněmeckém sjezdu vystoupil, oslovil jako milé krajany.

„Ano krajané, protože význam slova krajané není pouze ve smyslu etnického původu, nýbrž ve smyslu lidí, kteří sdílejí lásku ke stejné zemi, její kultuře, k její historii, k její tradici,” podotkl. Věří, že toto všechno Češi a sudetští Němci mají společné, i když mají odlišný jazyk.

Bělobrádek také uvedl, že by si přál, aby v budoucnu podobné návštěvy českých politiků, jako je nyní ta jeho, nevyvolávaly v Česku žádnou pozornost, protože budou prostě normální. Nynější návštěvu Bělobrádka kritizovali komunisté a část ODS, ocenila ji naopak TOP 09 nebo STAN.

Český vicepremiér jako odvážný a důležitý ocenil krok sudetských Němců, kteří přestali usilovat o majetek, o nějž v Československu přišli po skončení druhé světové války. Také díky takovým krokům jsou podle Bělobrádka dnes vzájemné vztahy na vysoké úrovni, i když ještě ne na takové jako třeba vztahy mezi Němci a Francouzi.

Společnou budoucnost vidí český vicepremiér v Evropě. Evropská unie je podle něj šancí, jak žít v míru a bezpečí, ale hlavně spolu, nikoliv jen vedle sebe. „Ani Češi v Rakousko-Uhersku, ani Němci v Československu se plně nesžili se státním uspořádáním. To je fakt. Nicméně teď není třeba ho hodnotit,” poznamenal.

Češi a sudetští Němci, kterým Evropská unie dává možnost ponechat si národní identitu a zároveň být Evropany, by se podle něj neměli soustřeďovat jen na sebe, ale také se ptát, co mohou dát zbytku kontinentu. Podle Bělobrádka mohou třeba ukázat, že nenávist se dá překonat láskou a že spolupráce je tou nejlepší prevencí do budoucna.

Bělobrádkův projev navázal na smířlivá vystoupení sudetských Němců z poslední doby, která dokládají výrazně se zlepšující vztahy. Z české strany k nim přispěl mimo jiné mnichovský projev tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS), který v roce 2013 vyjádřil lítost Česka za příkoří způsobená sudetským Němcům při odsunu po druhé světové válce.

Loni se pak ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) stal prvním členem české vlády, který se oficiálně zúčastnil sudetoněmeckého sjezdu.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty na tři milióny Němců. Podle česko-německé komise historiků přitom přišlo o život 15 tisíc až 30 tisíc Němců.

Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 tisíc až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa. Velká většina z nich byli Židé, které chtěl nacistický režim vyhladit.