Východ Ukrajiny se po referendech propadl do ještě většího chaosu

Jedni chtějí nezávislost, druzí přidružení k Rusku. A sama Moskva k chaosu ještě přispěla vágním vyjádřením, že výsledek referenda „respektuje“.

Konečné výsledky hlasování jsou zatím známy jen z Luhanské oblasti, jejich správnost ale nelze z nezávislých zdrojů ověřit. K urnám tam prý přišly čtyři pětiny voličů, 96 procent z nich se vyslovilo pro státní samostatnost.

V sousední Doněcké oblasti podle předběžných výsledků hlasovalo pro samostatnost 89 procent lidí při volební účasti 75 procent. Sčítání hlasů se tam ale protáhlo a přicházejí odtamtud rozporné informace.

Vedení samozvané Doněcké lidové republiky údajně dalo najevo, že upustilo od plánu uspořádat v oblasti druhé referendum, které mělo podle původních záměrů rozhodnout o připojení "samostatné republiky" k Rusku. Plánu, který měl kopírovat březnový scénář krymské anexe, se vedení separatistů podle ukrajinských médií vzdalo.

Nicméně v pondělí odpoledne jeden z vůdců tamních separatistů Denis Pušilin vyzval Moskvu, aby Doněcko přijala do Ruské federace. "Na základě vůle lidu a v zájmu obnovení historické spravedlnosti žádáme Ruskou federaci, aby zvážila začlenění Doněcké lidové republiky do Ruské federace," citovala agentura Pušilinovo prohlášení.

Pokud jde o Luhansko, tamní radikálové referendum o připojení k Rusku nevylučují.

O důvodech, proč z Doněcké oblasti přicházejí rozporné zprávy, není mnoho známo. Podle některých médií ve vedení tamních radikálů proběhl v neděli převrat, který fakticky odstranil od rozhodování dosavadní vůdce.

Dramatický vývoj v Doněcké oblasti dokládá pondělní dekret nového "vojenského velitele" Doněcké oblasti vůdce slavjanských separatistů Igora Strelkova, který je podle ukrajinského i ruského tisku plukovníkem ruské vojenské rozvědky GRU. Strelkov vyhlásil fakticky válku ukrajinské armádě a požádal Rusko o vojenskou pomoc. Uvádí to dekret podepsaný "lidovým gubernátorem" oblasti Pavlem Gubarevem. [celá zpráva]

Podle Gubarevova dekretu Strelkov, jehož skutečné jméno je údajně Igor Girkin a v rozvědce GRU má hodnost plukovníka, vyhlásil na území Doněcké oblasti "režim protiteroristické operace". Podobným výrazem označují ruská bojová komanda své zásahy proti islamistům na severním Kavkazu.

Girkin-Strelkov rovněž oznámil, že zahajuje trestní stíhání proti čelným ukrajinským politikům včetně úřadujícího prezidenta Oleksandra Turčynova, premiéra Arsenije Jaceňuka a ministra vnitra Arsena Avakova. Stíhání jsou prý také vystaveni šéf americké rozvědky CIA John Brennan, náměstkyně ministra zahraničí USA Victoria Nulandová a dokonce i mluvčí amerického ministerstva Jennifer Psakiová.

Otazníky visí také nad budoucími kroky Moskvy. Ta v pondělí oznámila, že výsledky respektuje, o jejich případném uznání ale Kreml zatím nehovoří. Zatím nereagoval ani na výzvu doněckých separatistů k přijetí do Ruska.

"Moskva s úctou pohlíží na projev vůle obyvatel Doněcké a Luhanské oblast. Vychází z toho, že praktická realizace výsledků referend proběhne civilizovanou cestou bez jakýchkoli projevů násilí, prostřednictvím dialogu mezi představiteli Kyjeva, Doněcka a Luhanska," píše se v prohlášení úřadu ruského prezidenta.

Šéf Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), švýcarský prezident Didier Burkhalter, pokládá za důležitý signál, že Moskva v reakci na separatistická referenda na východě Ukrajiny hovořila o "respektu" k výsledkům a nikoli o jejich uznání.

Páteční separatistické referendum v Doněcku a Luhansku zatím nikdo neuznal. Kyjev se postavil ostře proti. "Fraška, kterou teroristé a separatisté označují za referendum, není ničím jiným než propagandistickou zástěrkou vražd, únosů a násilností," řekl úřadující prezident Oleksandr Turčynov.

Hlasování odsoudily i západní státy, Česko označilo ústy premiéra Bohuslava Sobotky referendum za protiprávní a odporující ukrajinské ústavě. Podle prezidenta Miloše Zemana o legitimitě referend v Doněcké a Luhanské oblasti "nelze hovořit".

Jen několik hodin po ohlášení výsledků referenda vyhlásila Evropská unie novou etapu sankcí, které se dotknou 13 dalších osob a dvou společností spojených s ruskou anexí poloostrova Krymu. Unie nyní kvůli Ukrajině uplatňuje sankce vůči více než šedesáti lidem. [celá zpráva]

Ještě tento týden - podle ukrajinských médií zřejmě ve středu - by podle šéfa OBSE mohl být v Kyjevě zorganizován vnitroukrajinský kulatý stůl. Plán OBSE počítá s uklidněním situace a ukončením násilí, k čemuž by měla přispět i amnestie pro ty, kdo složí zbraně a opustí nelegálně obsazené budovy.