Článek
Hollande žádá větší roli pro Evropskou centrální banku, vytvoření společných evropských dluhopisů a daň na finanční transakce. Zejména společné dluhopisy budou problémem, protože se proti nim důrazně donedávna stavělo Německo, než bylo od návrhu upuštěno.
Hollandovy požadavky podle EUObserveru podnítily ve Francii debatu o tom, zda by mohla být znovu projednávána změna dohody jen pár týdnů po jejím očekávaném podepsání prezidentem Nicolasem Sarkozym.
V Irsku se rozhoduje o referendu
Zatímco z Francie může situaci zkomplikovat nový prezident, v Irsku a Dánsku by evropský pakt mohl skončit na referendu. Po lidovém hlasování v obou zemích hlasitě volá opozice a v Irsku požadavek podpořila i bývalá vládní strana Fianna Fail. Současná vláda mezitím čeká na právní expertizu. Opozice slibuje, že záležitost požene k soudu, oznámí-li ministr spravedlnosti, že referendum není potřeba.
V Dánsku by dohoda u lidí zřejmě prošla, podle úterního průzkumu Gallupova ústavu je pro ni 56 procent obyvatel.
Nová dohoda zakotvuje již staré pravidlo o rozpočtové odpovědnosti zemí eurozóny. Mimo jiné ale například dává Evropské komisi možnost kontrolovat tvorbu národních rozpočtů. List Financial Times Deutschland upozornil, že pakt má posloužit Berlínu k prosazení vyšších příspěvků do evropského záchranného fondu na 1,5 biliónu eur z nynějšího biliónu.
Nečas lavíroval
Dohoda, která směruje EU a eurozónu k bližšímu sjednocení, narazila v Británii a v České republice. Britský premiér David Cameron ji odmítl už v prosinci, aby ochránil zájmy a nezávislost londýnského City. Český premiér Petr Nečas nejprve v pondělí v Bruselu smlouvu zatím odmítl s poukazem na to, že by ji nepodepsal prezident Václav Klaus, po návratu do Prahy dodal, že jeho vláda ji nepřijme - ani po odchodu Klause příští rok v březnu.
Postoj vyvolal další spor uvnitř vládní koalice, když se proti Nečasovi tvrdě ohradil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. [celá zpráva]
